Mluvíme stejným jazykem ,každý však jinou řečí.
Ty bloumáš mezi nábytkem, já do polštářů brečím.
Denně se lhostejně zdravíme,dva cizinci na vlastním břehu.
Mosty jsou časem strženy ,bez vzpomínek na dávnou něhu.
Vidíš mě, přesto nevidíš.
Dívám se a jsem slepá.
Ty už za obzor nahlížíš,
mě vzduchoprázdno v nás leká.
Už nelétáme, bloudíme pěšky,
nevíme kam vlastně míříme.
Souběžné cesty. . .
však různoběžky.
Už neznáme se....jen se míjíme
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
1
2
2