Pokusím se změnit ,,téma,, to venčení...to mě neba...)))
co třeba básníci?
Jsi modrá jako hladina,jsi řeka která usíná,
jsi jako nebe za úsvitu a věříš na lži ze soucitu,
na nemoci a uzdravení a na hříchy a odpuštení..
Ať se v každé roční době prostíráš ve mně a já v tobě,
krajino nejkrásnějších míst,knížko má
v níž se učím číst,ať klín tvůj láskou nepohrdne
když nosíš roucho milosrdné....
Snad proto že jsi ze zámku,
snad pro ten šampón z heřmánku
dřív nežli budeš vdaná,
chtěl bych ti
pro pivo skočit k beránku
píšťalko ufoukaná…
Tak co, jak se máte, jak vám to dnes sluší?
Jste svobodní, nebo vám ukradli duši?
Jste jak volní ptáci,
i když létají, mají svou práci?
Přece neprodali svou duši
v kleci nežijí, do stěn nebuší.
Ptákům stačí jen to co příroda dává,
svoboda, pírka a křídla, která vám mává.
Toužím po takovém životě,
zpívát, sedět ve dně i v noci na plotě.
Své, tělo a svou duši nezaprodat,
z přírody z mála se radovat. 
Vůbec by mi nevadilo,
kdyby tak lidstvo žilo. 
I délka života by mi stačila,
pokud v ním by jen radost byla.
Člověk dny přestal počítat,
nechce dávat, chce jen brát.
Snad jednou mě pírka obalí,
má duše v ptáka se zahalí. 
Budu spokojená, sladce zpívat.
Na svět, ptačím zrakem se dívat.
Krásný den přeji, snad zázraky i v tom našem světě se ději 
to je hezké Konvalinko orlí zrak to přečetl
krmil mladé v hnízdě na skále
a potom snima vylétl
tak jak tvá báseň dech beroucí
tak pro orliky je myš kořisti v trávě lezouci
znovu to čtu a opět to ve mě srdce rve
tá krása tvé myšlenky mě k četbě pořad zve
rozprostřu křídla a tiše si v letu budu čist dál
a rozmyšlet jak si človíček s písmenky tak hezky hrál 
1
1
1
