Do trávy vešla závojem mlhy omotaná
s pastelem duhy vpleteným do vlasů
Ze srdce tíhu otiskla do malířského plátna
kde modrou oblohu polila svitem dnů
Za větrem odešla bolavost nevyřčených snů
Častokrát noc tajemnem voní,
příjemně, ve dne to tak není.
A když tě něco celou dobu bolí,
pomůže i malé erotické snění,
když tě někdo něžně pohladí...
( autora neznám)
Když vládne souznění,
které dvě duše spojí,
víc poví mlčení,
má ruka v ruce tvoji.
A chce li jazyk snad
také cit najevo dát,
pak stačí zašeptat:
Mám tě ráda,
já mám tě rád.
Prstýnek když je z lásky daný
dražší než všechno zlato je
od toho kdo je milovaný
a navždycky tě miluje...
Jsi moje divoká lesní čarodějka,
tajemná a chvilku malá,chvilku velká.
Máš krásné rozesmáté oči,
já nikdy nevím,co mám si s nimi počít.
Je v nich plno otázek a odpovědí,
jednou vážně,přímo a jindy rozpustile hledí.
Miluji veselý v nich plamínek
a hned zase vzdor,
nad mým porušení podmínek.
Dám bílou květinku
za každou vzpomínku
a stříbrem ve vlasech
zaplatíš za nocleh
a ráno, když svítá,
vrásky ti odčítá
a s nimi odlétá
den, měsíce, léta... 
2