Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Ještě jsem nezažila,
aby takovou poezii nemoc stvořila.
Vaše stonání,
musí trvat až do skonání.

Pro vás nebezpečné je zdraví,
to nás nikdy tak nepobavi.
Jak to ale ke spokojenosti všech vyřešíme,
zdravotní pojišťovnu tím asi položíme.

Snad při té vaši chorobě,
V této situací a v té době,
Vás múza znovu navštíví,
a tento problém děsivý,
přes nejhorší rymicku,
stvoři krásnou básničku.

Přeji brzké uzdravení, i když pro nás básníky v tom čase nejsme nikdy v ohrožení.

Podle klinického obrazu ,
ať ho chladí na mrazu .
Však , bude - li mu ještě hůře ,
skončí asi na prosektůře .:-)))

Báseň má kouzlo,
které k optimismu sklouzlo.
Ještě přidej další sloku
a místo spaní budu v šoku.
Teploměr, tlakoměr, digitální glukometr,
na něco jsem zapomněl!

Tady už někdo zapomněl

V nakaženém vzdoušku
nenasadil roušku.
Ted si počkej borečku,
na kašel a horečku

Tak nevím jestli mě má těšit, že můj nejtrvalejší odkaz je rýmovačka o rouškách a kašli. Ale vlastně díky

))) nejtrvalejší? To ne, ale v tu chvíli se docela hodila ....
a tvoje básničky se mi moc líbí. třeba o zmizíku, a nebo tahle....
Se ženou a sexem,
nadosmrti sek sem.
Kus bůčku co plave v loji
lépe mě snad uspokojí.
Už tu nikdo neřve vzteky,
že mi z trika lezou špeky.
Ačkoliv jsem přibral v pase,
mám se jako v žitě prase. ( omlouvám se, jestli to není přesné,)

Dnes a zítra, březen kráčí,
na nebi se mraky mračí.
Odcházím až za rok se vrátím,
s dubnem se ne bratřím.

Odcházím, má síla odpadá,
ještě pár kroku, ztrácí se má záda.
Deštěm, vločkami ronim cestičku,
pláčem, slzami zkrápím uličku.

Loučím se s vámi,
Ať Bůh bdí nád Vámi,
Snad vás duben potěší,
Na obloze slunce zavěsí.

Louky vám barvami rozsvítí,
Hlavičky květin rozmístí.
Já budu v té době spát,
jen jedno si budu přát.
Až za rok se vrátím,
ať nikoho z vás neztratím.

Čekejte na mě světe,
války a zlobu ukončete.
Chci se vrátit za rok do jiného života,
kde bude radost, pokoj, mír a čistota.

Hezké...

Mně to připomíná jednu politickou básničku,
ale raději nebudu citovat, abych tím někoho nepopudil:-)

tak to teda upřímně čumím a děkuji

To já děkuju, ve tvých verších je všechno. Jsou takové ...normální- uvěřitelné.

Má takový notýsek a tam si všechno zapisuje. Je to něco jako taneční pořádek na plese:-)

Ne, néééé)))
Jen to, co stojí za to a co mě nějak zaujme .
Většinou verše a zamyšlení.

Myslím si, že tam mám několik stran,
za tu dobu co tě znám:-)

))) My se známe?Milý pane,
tak se na to podíváme.
Povídej a přeháněj,
času máme habaděj.
Já jsem přece kopretina,
ta jediná, žádná jiná.
A ted ty...jen povídej...
Který jsi ty...darmoděj?

Odpusťte mi popletení,
kde pak se ten nápad vzal?
Možná jenom chloupek malý,
v polévce se ukázal:-)

Ta se mi taky líbí...

)))) tak tě vítám na zemi ....

Na planetě nebo na holé?:-)

Na tvrdé zemi.

Někdy je měkká, záleží, kdo a ní leží:-)

A s kým ))

No, no:-)

No jo ))

No ne:-)

ach jo ))))