Zkus rozbít touhou kámen,.
zkus zdolat útes skal,
zabloudit v lese známém,
dát šťastný život, co jsi vzal..
Zkus se smát, když srdce tě bolí.
zkus líbat, když nevíš jak,
zkus se ptát, zač život stojí,
když může jej smrt brát..
Zkus chytit paprsek slunce a
pevně ho sevřít v dlani,
spálí jen tvé ruce, ale láska ta
srdce zraní.
Měl štíhlé ruce klavíristy
a klavír......to byl jeho svět,
ve kterém cítil se tak jistý,
všechno co hrál,znal nazpamět.
Jak roky jdou i klavír stárne
a klavírista stárne s ním.
Za sebou má své roky zdárné,
před sebou pouze vlastní stín.
Hraje jen pro sebe a známé,
večer má v prstech křeč a třes,
to jak mu hudba ruce láme......
však on s ní stoupá do nebes.
Ještě chvilku,chvilku sečkej,
natáhnem tu sladkou chvilku,
ne........neodcházej bez motýlků.
1
3
