Městu zhasíná jeho zář
ticho se do domů vkrádá,
list obrátil noci kalendář,
nastal čas noční, jeho vláda.
Do okna nahlíží temná tvář,
která mně usnout nedá,
někdo mi zavírá můj snář
myšlenka za myšlenkou hlodá.
Až tvář půlnoční mě ukolébá,
kdy den skončí svou dlouhou trať,
dej hladovému skývu chleba
a mně na víčka spánek vrať.
1
1