nechám zhořet jeho šat
bude se nás potom bát.
celý nahý v les on běží
dohonit ho jde jen stěži
a na pahorku s tvrdých skal
pod jezevčí skálu se on zahřebal.
a takový to byval romantik
večerama ze skál slyším pouhý křik
Co vsechno jedna svicka zpusobi
az srdce romantika zaboli.
V plapolu svicky oponu lasky rozhodi
svym sklenenym okem do sklenky zalu zri.
Na dno sklenky se podívám
pak už se celá jen usmívám
ten svět je najednou krásnější
a všechny plány víc smělejší.
vyschnul nám pramen
sud je již prázdný
opustit sklípek
důvod je pádný.
ve vedlejší vesnici
vinář mě volá
pojď ke mně hochu
plná je štola.
jsem jako havíř
co fára dolů
zvinářem do rána
pijeme spolu
sfarám já do sklípku
vinář již nalévá
zvedám já číši svou
jaká to úleva.
Copak vinar ten se ma
plne sklenky naleva.
Do dna bratri, sestry,
do dna pijte
at pak dlouho do noci
kolem svicky tancite.
i když bude zima
i když bude mráz
slibuji že sklípek
navštivím ja zas
a pak víno píti
budem dole spolu
těžko pak poleze
nám se tam na horu.
Nahoru nepůjdem, tam vítr fouká
jako když trubač do trubky houká
zůstanem hezky dole u vínka
srdce nás budou hřát jako kamínka
zapějem písně staré i nové
k ránu se budou nám zdát příběhy snové.
A ze snu budem spradat vzdusne zamky
je krasne verit na pohadky.
Az soudek vyprazdnime
ven do oparneho rana vyrazime.
A tam v lese na paloucku
chytnem se za ruce a dame otocku ...