Pokusím se jako první:-)
Na staré střeše seděl čáp
Na staré střeše seděl čáp,
zobákem klapal, klapy klap.
A jak se s každým rokem stalo,
léto se na jih odebralo.
Nalétlo listí do strniště,
sebralo čejkám brouzdaliště.
Na staré střeše seděl čáp,
zobákem klapal, klapy klap.
Do korun stromů padá sníh,
mráz kreslí zimu na saních.
Rampouchy zkoušejí svůj sonet,
okna snad očaroval Monet.
Na staré střeše seděl čáp,
zobákem klapal, klapy klap.
Když prvním klíčkem zelená se jaro,
z daleka vracejí se a není jich málo.
Zpěvem svým radostným vše živé budí,
zajíčci březňáči válejí sudy.
Na staré střeše seděl čáp,
zobákem klapal, klapy klap.
Možná byl dřevěný, možná byl z plechu,
někdo ho utvořil pro potěchu.
Dobrému člověku vnukl se nápad,
čáp jako naděje, tak to lze chápat.
Nejde o čápy, ale o ptáky, obecně:-)
Když se na jaře objeví je to slyšet všude:-)
Jj vlaštovky, nebo jiřičky, to by bylo taky moc pěkný. :-) ale symbolicky to sedí na ptactvo. Já všem stejně říkávám papušci :-)) někdo čápi a někdo...
Paní Nevímževím, je velká milovnice ptactva, nahlédl jsem do jejího profilu. Mám to podobně. Čáp v letu mi připomíná pterodaktyla:-)
Myslím, že jsi zamilovaná a tak ti to všichni, co sledujeme tuto diskusi, odpouštíme:-)
ryby ve vodě sebou mrskaly
medvědi obratem je chytali
a náhle přišel porybný
a medvědy hodně pobavil
když jim ty ryby všechny zabavil
potom na skále náhla zavravorá
a zbude po něm už pouze kost holá
Mně se líbí, jak jsou ty básničky dějově napínavé a jak v nich dokážete využít, vše co Vás napadne:-)
Dubová liška
Na velikém dubu sedí stará liška,
jediné co vadí, je ta hrozná výška.
Na strom ten jí zahnal mysliveček zdatný,
zbylo jí půl flašky, není to tak špatný:-)
Ráno zabolela hlava,
rozhlíží se zleva, zprava.
Liška sedí vedle kuny,
ještě spinká, trochu funí.
Kousek pod ní sedí pták.
oranžový má zobák.
Na hlavu si mokrý hadr dala,
na ptáka se stěží podívala.
Datle, nebo ty jsi sova?
Oslovuje neznámého,
hledá pro něj slova.
Káně, napadlo ji pak,
kde má svoje sáně,
kde je sněhulák?
Je vidět v dáli na mezi
jak utíká směrem k Zambezi
Sáňky mu visí na krku
chtěla prej dělat vrků, vrků.
Hej básničku sem dej
Hej vranika osedlej
Klusej klusej do Karpat
Čuniky mé podrbat

Dracula tu žije s nama moje máma byla jeho dáma
A tak končí básnička kterou složila má prozirla hubička

Máte kontakty v Rumunsku:-)
Hrad Bran, kolem spousta netopýrů ba i černých vran:-)