Něco málo od Rúmího, perského básníka a mystika:
"Včera jsem byl chytrý, a proto jsem chtěl změnit svět. Dnes jsem moudrý,
a proto měním sám sebe."
Něco málo od Rúmího, perského básníka a mystika:
"Včera jsem byl chytrý, a proto jsem chtěl změnit svět. Dnes jsem moudrý,
a proto měním sám sebe."
Bhagavadgíta, Kapitola 2, Verš 70:
"Ten, kdo nachází klid v sobě,
je jako oceán, do něhož přitékají všechny řeky,
ale který zůstává nezměněn; takový člověk dosahuje míru,
nikoli ten, kdo touží po smyslových požitcích."
Co je myšleno těmi smyslovými požitky? :-)
Jestli to vše, co si myslím, tak budu na vždy raději řekou, než oceánem.
I řeka teče do oceánu:-)
Pokud najdeš takový klid, pak ti stačí jen úsměv na tváři:-)
Dhammapada, Verš 5: "Nenávist nikdy nepřemůže nenávist; pouze láska může přemoci nenávist. To je věčný zákon."
Snad.
Zatím to ne vždy tak vypadá.
Ale to lásku nikdy nezastaví.
Svět.
Jakou nenávist? Myslíš, že nás někdo nenáviděl a my to přemohli?
:-)
Nemám tucha o čem mluvíš. :-)
O mě jinak určitě nešlo, pokud to myslíš ještě z jiného hlediska.
:-)
Myslíš, jak blízko je od nenávisti k lásce a od lásky k nenávisti? :-)
Pamatuješ? nejsem nejspíš inteligentní, jak jeden mudrc jednou vyslovil,
jelikož neumím nenávidět. :-)
Ale to mě vůbec netrápí. Naopak :-))
Nejspíš špatně vnímám tento text, ale nemíním odstupovat od
zlého.
Naopak, jak bylo psáno výš.
Zlé se potká s láskou a dobrotou a snad...
Nemáš konat zlé. Pokud máš chuť uštknout, nenecháš si odstranit jedový váček, ale naučíš se s ním žít a potravu si obstaráš jiným způsobem:-)
Jsou lidé, kteří jsou svobodní, nezávislí, žijí sami a je jim dobře. Ale v hloubi duše cítí, že to není úplně jejich přirozenosti. Že mají žít v páru. 🙂
Váš případ to není, myslíte tím někoho konkrétního a nebo tu párovost přejete všem?
Jestli to je můj případ nebo není, to nevíte. Jen střílíte od boku. Přeji to všem, kteří to tak cítí 🙂
Zmiňovala jste dva, možná si to špatně vykládám, tak mě prosím opravte.
To by ještě mohlo potenciálnímu nápadníkovi přinášet "vánoční" naději:-)
To bychom mu mohli společně držet palce, co říkáte? Má to ovšem jednu chybu, pak se nedá nic dělat:-)
Když držíte palce, už toho moc neuděláte, protože máte plné ruce práce:-)
Ahaaaa 😁😁 tak je budeme držet pomyslně, v duchu..abychom měli ruce volné 😉
Ty jsi Bětko docela zajímavý člověk. Obdivuji Tě za to, že jsi tak
úžasně dravá v lásce. :-)
A víš co chceš a jdeš si za tím. Je to moc krásný. :-) Já tuhle dravost
v tomhle nemívám. V něčem jiném, mi ale zas dravost nechybí.
Spíš nechávám lásku plynout, jako zemi, pramen, potůček, řeku, vodopád,
řeku, potůček, pramen, zemi...
Tak hodně štěstí a lásky Ti přeji z celého srdce <3
JSEM LÁSKA 🙂
Ano, vím, co chci a jdu si za tím.
Dravost je divokost, urputnost, mnohdy i bezohlednost. Taková nejsem 😉
Rozdávám lásku, ale mám i své hranice. Vocamcaď
pocamcaď 😁 Nenechám se zneužívat 😉
A děkuji za přání 🙂
JSI LÁSKA :-)
Ano i ne, dravost nemusí být nutně bezohlednost, ale může jí být,
pokud člověk není naladěn na druhého, pak omylem třeba i ublíží, ale
spíš nevědomě, než vědomě. :-)
Hmm, láska a zneužívání, to je kapitola sama pro sebe. Ale to není o
lásce, je to o člověku a jeho charakteru.
Pokud je láska oboustranná, jakékoliv zneužívání není pociťováno, i
když z venčí, to leckdy může tak vypadat. Spíš jde o jistou symbiosu.
Pokud je však jednostranná, tam často opravdu ke zneužívání může
docházet.
Není zač. :-)
Budeme počítat do deseti: jednička, dvojka, trojka, čtyřka, pětka
Betka, šestka, sedmička, osmička, devítka, desítka:-)
Vyberte si číslo. Pokud by záleželo na mně, už ho vybrané mám, to je ale
číslo:-)
Cítí, to ano. Dost často to tak mnozí mají, ale i když to tak cítí,
tak jsou mnohdy už tolik zvyklí na jejich dlouhý, ničím nerušený
samostatný život, že se jim těžko s někým sžívá.
Je to pak dost o sebezapření a uvědomění si, že musí potlačit svoje Já
na úkor My. A od toho se vše odvíjí.
Oni chtějí, cítí, touží, ale je to pro ně moc těžké, odhodit jistou
minulost a vrhnout se do nejisté i když třeba velmi příjemné možné
budoucnosti.
Taky jde dost často o věk. Čím je člověk starší, tím přímo úměrně
se hůře srovnává s tím My, když je zvyklý na Já.
Znám takových lidí mnoho a vím, že opravdu, jak píšeš, cítí, že
chtějí žít životem My, ale...
Tak trochu začarovaný kruh. Jako to bývá nejen u lásky, ale i u
všemožného.
Ten, komu se podaří vystoupit z kruhu, pozná nepoznané a to co pocítí, je
opravdu nepopsatelné.
Myslím, že ty třeba víš, o čem mluvím. :-)
Zvyk je železná košile, že? Jenže v té košili se člověk nikam
neposouvá, vede ho strach, většinou strach z neznáma. A jak už zde bylo
řečeno, strach je zabiják Lasky. Brání otevřít srdce naplno.
Každému přeji, aby se z těch pout dostal, aby měl sílu a odvahu z toho
bludného kruhu vystoupit. Odpoutat se od minulosti, jakkoli byla bolestná.
🙂 Jít dál, do života plného lásky, úcty, důvěry, upřímnosti,
tolerance, harmonie a souznění, vědom si své hodnoty. 🙂❤️
Žít životem MY s někým, kdo je naladěn na stejnou vlnu, je splněný sen.
🙂
Záleží na člověku. Pokud cítí, že by si přál My, ale setrvává v minulosti... tak se neposouvá, začarovaný kruh, ale nemyslím si, že to je vyloženě zvyk. Spíš ty obavy, strach z neznámého, jak píšeš. Tohle mi třeba nechybí. Umím si jít za svými sny, ale taky jsem se léta motala v kruhu, z lásky, ale ne ohledně lásky partnerské, milenecké. Takže, v mnohém takového člověka chápu. Není opravdu lehké vystoupit z kruhu. Přesto, když se to podaří...
Jo vidíšto a já jsem telátko, omlouvám se, máš pravdu. :-)
Psala jsem o tom, že jsou zvyklí, ale pak jsem si přečetla to "Zvyk je
železná košile" a naskočilo mi tam klasické zvyklosti u lidí. Jako že
třeba někdo si musí zapálit cigaretu po jídle, po milování, nebo že
někdo se nenají bez toho, aby se díval u toho třeba na televizi a podobně.
A tam jsem to pak blbě formulovala. :-)
Njn, řekla jsi to dobře. A já tam měla dodat, že si myslím, že to není
JEN o zvyku. :-) Tak by to sedlo líp. :-)
Jsi dobrá. Líbíš se mi. Ráda s tebou přemýšlím o všem možném.
Nutíš mě přemýšlet i jinak a to mám u lidí moc ráda.
Z kruhu dokáže vystoupit ten, kdo tvrdé zapracuje na sobě samém. S tím mu nikdo nepomůže, musí sám😉
"Každému přeji, aby se z těch pout dostal, aby měl sílu a odvahu z toho
bludného kruhu vystoupit. Odpoutat se od minulosti, jakkoli byla bolestná.
🙂 Jít dál, do života plného lásky, úcty, důvěry, upřímnosti,
tolerance, harmonie a souznění, vědom si své hodnoty. 🙂❤️
Žít životem MY s někým, kdo je naladěn na stejnou vlnu, je splněný sen.
🙂"
Naprosto s tebou souhlasím. Napsala jsi to krásně. I já všem přeji, aby se na své cestě, vždy navrátili ke světlu. <3
Já ji znám, měla na očích brýle,
někdy, jen když zrovna chtěla,
tvářila se mile:-)
Kdysi dávno žil na Havaji mladý muž jménem Kimo. Kimo byl známý svou
laskavostí a velkým srdcem. Jednoho dne se rozhodl, že postaví malý dům na
kopci, kde by mohl žít se svou milovanou Lani. Kimo pracoval každý den, od
úsvitu do soumraku, aby dům dokončil. Lani ho každý den navštěvovala a
přinášela mu jídlo a vodu.
Jednoho dne, když Kimo dokončil dům, vzal Lani za ruku a řekl jí: "Tento
dům je postavený z lásky, kterou k tobě cítím. Ať nás naše láska vždy
chrání a dává nám sílu." Lani se usmála a odpověděla: "Láska je
skutečně tím, co dává život našim srdcím."
Od té doby žili Kimo a Lani šťastně v jejich domě na kopci, obklopeni
láskou, která jim dávala sílu a radost na každý den.
Dům postavený z lásky a s láskou má pevné a neotřesitelné základy. Takový dům vydrží i zemětřesení. 😉
Pokud je to osud, setkáte se i na tisíc mil, když to není osud, nepotkáte se ani tváří v tvář. (čínské přísloví)
Podívám se na to později, teď už musím běžet :-) ale i když nevím, jestli už jsem dost stará, ale i já mám moc ráda samotu a moc ráda ji vyhledávám a užívám si, být v samotě. :-) Nedivím se nikomu, kdo to tak má. :-)
S mnohým bych i souhlasila, ale zas, nevím jistě, jestli bych to čistě
spojovala s moudrostí. :-)
Jinak jo líbí, ale myslím si, že k tomu všemu může člověk dojít i bez
samoty, ale těžko říct. Třeba se pletu.