Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Pramen moudrosti

Věřím, že ano, ale tak daleko ještě nejsem. Jsem na cestě.

Něco ti povím, aby to vůbec nikdo jiný neslyšel, nezáleží na tom jak si daleko:-)

To je fakt. :-)
Cesta:-)
Nejde o to že to někdo uslyší, jde o to kdo si z toho co vezme. I kdyby jediný jeden, stojí to za to.

Tady je takových osob málo:-)
Každý člověk, který chce dosáhnout v této oblasti nějakého úspěchu, snaží se plnit úkoly předepsané vírou, naukou, učením.
Jak pan Mnichal psal, jsem mladá, nevyzrálá duše a tak podle mého skromného odhadu toho není zapotřebí. Jde o něco úplně jiného:-)
Vždy si říkám, chudák takový asketa, který na konci pochopí, že to, co dělal, dělat nemusel:-))

Každý má svou cestu :-)
Ale každý to vidíme jinak.
Každý si na to přijde časem sám, v čemkoliv.
Občas nám někdo pomůže otevřít mysl, ale my na to budeme nebo nebudeme připraveni a dle toho cokoliv přijmeme nebo ne.
Není potřeba na kohokoliv tlačit.
Pokud není připravený jít dál, jiným směrem, nehne s ním ani pár volů.
Každý jdeme po své cestě svým tempem.
Ale každý to vidíme jinak. :-)

Jsem ráda za Mnichala, ne vše se mi u něj líbí, ale občas mi ukáže něco, co mě posune dál.
Tak jako ty a jiní. :-)

Takových osob není nikde málo.
Neznamená, že když je ticho, že nikdo není.
Ticho je moc fajn...

Ne každý ti dává kus sebe zadarmo:-)
O to tady jde a nemusí jít o peníze a nemusí jít ani o to, že by si tím o něco přišla:-)

Vím :-) a o to je to hezčejší

Hezky napsané, posunout může tě cokoliv. Jen si pamatuj, že je to tvá cesta a nikdo jiný než ty po ní nikdy nepůjde a nikdy na ní nikoho jiného nespatříš i kdyby to byl nejsvětější světec nebo nejmoudřejší učenec natož probuzený:-)
Každý má svou cestu, mám pocit, že znám autora:-)

No mám stejný ...

Prstýnek z achátu?:-)

Neroztristi se?

Achát je velmi tvrdý minerál, který má na Mohsově stupnici tvrdosti hodnotu 6,5 až 7:-)

Opět jsem o něco chytřejší...:×) tedy aha...

Tak může prasknout pokud s ním o něco tvrdého třísknete:-)

To by mne mrzelo...dar který by ležel někde..taky...

Jsou to jen věci...ale kdyby byl z lásky darovaný

Nejde jen o to, co Vám někdo dává z lásky i když je to velmi důležité, řekl bych "srdečně". Jde také o to jak si člověk věcí dovede vážit. Přestavte si titěrnou práci a fantazii kovotepce a nejen to, i ten barvami hýřící zázrak, který příroda ve své moudrosti pro potěchu oka stvořila a pak přijde někdo, kdo tím ve vzteku nebo z rozmaru práskne o zem.
Je to jako šlápnout na chleba.
Kdo poté zapláče a řekne, proč jsem to udělal - a? Budiž i tak za svou pozdní lítost chválen na nebesích.

Ano, ale nedivila bych se, kdyby někdo podobný učinil v mladické nerozvážnosti, leč v pozdějším věku, už by tu hodnotu chápal a pociťoval jinak, všeho. :-)

Vždycky jsem si věcí vážil. Možná je to staromódní, ale mně to přijde správné.

Nejde o to, že jsi nebo nejsi staromódní.
Nemyslím si, že jiný člověk v dřívějších dobách si vážil víc a jinak věcí.
Je to určité cítění, dle mého a buď ho máš od mládí, můžou ti ho předat i příbuzní, kteří tě vychovávali, nebo styl života, který jsi žil, nebo to máš v sobě.
Někdo si v mládí neváží ničeho a po prožitých zkušenostech si váží něčeho.
Někdo si neváží ničeho nikdy, ani do jeho smrti.

Představ si být s takovým člověkem na pustém ostrově:-)
Nebo jiný příklad. představ si partnera, který si nebude vážit a ty ano. To je na krásný, dlouhý a harmonický vztah:-)

:-)) jj na tom pustém ostrově by to myslím asi ještě šlo, záleží, jak by byl veliký, ale teda někde pospolu doma to by byl asi mazec a vnitřní i venkovní boj :-)) ale zas všecko je o kompromisech a jak na tom ostrově, tak si myslím, že i u nich doma by se dalo, ale museli by si jasně říct, hele, tohle nevyhazovat, to má pro mě hodnotu a tohle klidně jo. :-))
To zas už je ale o povahách. Zda se dohodnou a bude jeden respektovat druhého a jeho cítění. Samo, že jednodušší to bude, když mají oba podobné hodnoty. :-)

Povahy:-)

Mě ne, kdyby byl dobře uschovaný, pro občasné potěšení srdce i duše. :-)

Přiznám se, neznala jsem moc a nevěnuji se moc takto horninám, jen některé jsou mi bližší, tak vím víc, jako třeba český granát a nebo vltavín, ten mi je ze všech nepříjemnější a byl od doby, co jsem měla možnost ho víc poznat, i díky někomu vidět celou sbírku a bylo to skvostné. :-)
Ale Achát :O :-)

Vltavíny jsou moc pěkné:-)

Když zvládnete všechna úskalí Vaší cesty a VÍTE, co je Vaším cílem, pak můžete potkat člověka, který měl jinou cestu, ale za stejným cílem. Někde se vaše cesty potkají a dál už půjdete ruku v ruce vedle sebe.🙂

To je má odpověď, to je má rada teď 🙂

Já tě střelou srazil a tys mi pírkem život zkazil!:-)

Ono to ve výsledku nejde, protože cesta o které je řeč, ničeho hmotného na sobě nemá ani nepotřebuje:-)
Napovím, že nikdo není stejný a i kdyby Vám sebevíc radil, co máte udělat, pak vychází jen z vlastní cesty:-)
Proto i největší mudrc může skutečně poradit jen sám sobě:-)
To však neznamená, že nám takový člověk nemůže být inspirací, ale půjdeme jen my sami po své vlastní jedinečné cestě:-)
Je to něco, jako když Vám někdo řekne, Bůh existuje. Vy odpovíte ano. Člověk by zaplesal a zvolal heuréka! A o kom, že to vlastně mluvíme? Vy jste Svědkyně Jehovova a ten dotyčný radikální muslim. Máte stejnou představu a naplnění cesty?:-)

Řekněte mi, k čemu vám v životě je, abyste vše rozebíral do takové hloubky? Dělá vás to šťastným?
Hezký a spokojený život je v podstatě velmi jednoduchý. Stačí se otevřít Lásce. Tenhle váš příspěvek je z hlavy, ne ze srdce.🙂

Určitě se nesnažím být chytřejším než ostatní. Jen bych chtěl vědět, zda někdo uvažuje podobně a nebo došel v podobných úvahách ještě dál.
Šťastným? Chci poznat pravdu.
Nebojte se o mě:-)

A když vám někdo napíše, k čemu ve svých úvahách došel, tak mu to rozporujete😜

O tom je diskuze. Ne vždy máme každý stejný pohled na věc a stejné cítění, nebo zkušenost. :-)

Však ty to taky někdy někomu rozporuješ, dle tvého cítění. ;-)

To ano, rozporuju, ale ne, kdybych vyloženě chtěla, aby se se mnou někdo podělil o svou zkušenost. 😉

Aha, takhle. :-) každej jsme nějakej. Mám ráda, když se lidé se mnou dělí o jejich zkušenosti. :-)
Zajímá mě to a občas se i ptám na něco, co nemám odžito. Zajímá mě jejich pohled na věc, i když vím, že kdybych to prožívala, viděla bych to ve finále třeba jinak, i cítila. :-)

Můj názor je, že každý problém nebo nějakou zdánlivě neřešitelnou situaci jde vyřešit. Pokud se teda nejedná o vážnou nemoc. A když mi někdo řekne, že něco nejde, snažím se ho nějak navést, aby se na celou situaci podíval jinak. 🙂

Souhlasím, dá se, ale je to o člověku, jak daleko je na své cestě.
To co se může jednomu zdát úsměvně snadné, pro druhého může být nepřekonatelná překážka.
Ve finále jsme my sami sobě strůjcem svých strachů.
A zas záleží na člověku. Někdo je citovější, někdo vic rozumovejsi. Dle toho pak jim cokoliv přijde jednoduché či složité na zvládnutí.
Pokud jde o životní okolnosti, někoho položí maličkost, někoho nezbouras ani dělovou koulí. :-)

Moje životní číslo je 11, jsem spíš ten držák 🙂

Jedenáctka hezké. :-)
Takže i taková dvojka trochu. :-)

Tak tak🙂

Myslím, že dobrá by byla devítka:-)

Osmička nekonečno 🙂

Víte, co znamená devítka?

Devítka jako životní číslo?

Hm.

Také konec a zároveň nový začátek 😉

Možná i něco navíc:-)

A co to je?

Najděte si to:-)

Osmička byla velmi oblíbená u Sumerů.

A proč? Jako ta ležatá? Nebo klasicky? Nějaké završení? nebo osmičkový systém? :-)
Osmička je zajímavá celkově, jelikož je to takové nahoru dolů. Aneb rovnováha. ŽIvot a smrt. Tedy tak to vnímám.

Já podobně, ležatá je nekonečno 🙂

Znám člověka, který má životní číslo 8, letos od svých narozenin bude mít roční číslo 8 a součet dne a měsíce jeho narození je taky 8. To bude mít asi pěkný fičák letos🙂

:-)) tak to bude mít pěknej fičák, ale nemusí to být až tak hrozný, jak to vypadá, pokud už má prožito a vyrovnáno, jen bude muset hodně balancovat nejspíš.
Bude ho to zkoušet. Ale jestli je v pohodě, dá to. Něco ho to naučí a posune se dál. :-)
Přeji mu pohodu na cestě, i když ho neznám. :-)

Určitě to dá 👍😉

Sumerové byli pokročilí v astronomii a matematice. Osm bylo důležité číslo v jejich kalendářním systému a astronomických pozorováních.
Číslo osm mělo ještě symbolický význam, který se vztahoval k jejich náboženským a mytologickým představám.
Také v geometrii a architektuře hrálo číslo osm svou zásadní roli.

Bohužel svoje životní číslo si člověk nevybírá 🙂

Vím:-)

Neřekla bych bohužel, ale bohudík. Každý máme naloženo to, co máme mít. :-)
Ještě že si lidé nemohou určit cokoliv co chtějí, to by nedopadlo nejlépe, tak jako v mnohém.

Máš pravdu, napsala jsem to špatně 😉

Úplně špatně ne, jen jinak. :-))

Nabízí se otázka :-)) ty jsi devítka?
Jinak no nevím :-)) co jsem tam tak četla, tak jsou devítky prej hodně náročné.
Nic jim prej není jen tak dost dobré.
Spokojí se prej pouze s něčím velmi výjimečným :-))
Většina čísel to s nimi nemá jednoduché, jelikož mají v sobě z každého čísla něco.
Ale prej se to dá, když potkají sobě rovného ve správný čas a dokážou oba potlačit svá ega a učit se jeden od druhého. Pak mohou spolu vytvořit něco neskutečného. Což bude platit na jakákoliv další čísla a nejen na devítky. :-)
Tak milé jedničky a jedenáctky (dvojky) a trojky a čtyřky a pětky a šestky a sedmičky a osmičky a devítky :-)
Ať už jste jakékoliv číslo, přeju vám, ať se na vaší cestě neztratíte a ať si splníte všechny sny. <3

Chápu, že jako žena máte vždy pravdu:-))
Přesto i mistr tesař se někdy utne a výjimka potvrzuje pravidlo:-)

Pravdu hledejte sám v sobě 😉
Ve svých zkušenostech, svých pocitech a emocích 🙂

Děkuji, jsem rád, že mne čtete:-)

Nevím, jak tebe a jiné, ale paradoxně, můj život na tomhle stojí od mládí, tak cítím a ano, moc ráda přemýšlím do hloubky nad mnohým a naplňuje mě to, dělá mě to šťastnou a užívám si to. Tak se nedivím ostatním a chápu, že ne každý to máme stejně. :-)

Ještě něco mám k tomuhle příspěvku.
Vy vlastně svým vyjádřením popíráte existenci šťastných vztahů 🧐
Představte si, že máte ženu, kterou milujete a ona vás. Máte podobné zájmy, sny a přání. A vy ji řeknete:
"Miluji tě, ALE máme sice stejný směr, ale nevezmu tě za ruku nebo kolem ramen, nedám ti pusu, nebudu se tě nijak dotýkat, protože JÁ mám svoji jedinečnou cestu a tohle by rušilo moje kruhy." 😁😁😁😁😁

Nepopírá :-) přečti si to znova. :-)

Ahoj, popírá. A já jsem psala, že mohou jít vedle sebe...nepsala jsem, že po jedné cestě 🙂

Ahooj :-))
Vím a mělas pravdu, psala. Nevím, jestli to přehlédnul. :-) To nám třeba poví. Však jde o cesty vedoucí pospolu, když se potkají. :-)

Ano, tak jsem to myslela 🙂

Tato cesta nikdy nemůže být už z principu společná:-)
Nemá smysl se opakovat a proto hledám někoho s kým bych mohl o takových věcech psát a hovořit.
Nechlubím se a uvádím to ve vší pokoře.

A co děláte jinak? Když zrovna nehledáte Pravdu. Žijete vůbec?

Vím, že se nechlubíš.

Kdo má uši, slyš:-)

Chápu Vás, ale vy mi nerozumíte:-)

Rozumím, ale do takových hlubokomyslných úvah se tady nebudu pouštět..
To je na povídání, ne psaní.

Hledám někoho, kdo o to stojí, ale neopomíjím ostatní. Nikoho nepřehlížím a nerad bych, abyste se tady tak cítila.
Já třeba krom toho rád vařím:-)

Já bych zas nerada vyvolávala nějaké negativní emoce. 🥺

Nemyslím si, že vyvoláváš :-)
Pismenka nás dost často svádějí k nedorozumění, ale ono nám to dřív nebo později dojde. :-))

No právě 🙂A když Exemplum někdy píše tak tajuplně, dá se to pochopit na pět různých způsobů, tak pak člověk neví, jak to bylo myšleno 🧐

Souhlasím, umí to.
Velmi mi připomíná tímhle jednoho člověka z mé minulosti. Vždycky jen tzv. naťukával a nechával ostatní ať si najdou jejich cestu. Tenkrát mi to nedocházelo mnohé. Teď už ano. Ale taky ne vždy. :-))
O to horší je to, že psaná forma bývá matoucí. Záleží kdo to čte.

Přesně tak. Já teda téměř ve všem radši jednám osobně. Nákupy, úřady a tak. Potřebuju vidět tu řeč těla 🙂

Na Vaši předvčerejší reakci jsem měl ještě jednu doplňující odpověď a také docela dlouhou, která Vás měla ubezpečit, že nemám nikterak namířeno proti Vám a osvětlující moje řádky, bohužel jsem ji psal do vzkazníku.
Život někdy vyvolává takové situace a tak se na nebi tvoří mráčky, aniž by z nich nutně muselo pršet:-)

Stejně jako já nedávno psala Faith na vzkazník 🙂

Já bych ani nevěděl, jak to zablokovat:-)

Také jsem to dřív nevěděla, ale okolnosti mě donutily si to najít. Pomohlo mi to. :-)

Napravíme to. Jestli chceš. :-)

Tak mi to třeba někdy povite znova🙂

Myslím, že ne. Už je to pryč a ztratil jsem k tomu klíč:-)

To nevadí, zas přijde nová inspirace a klíč najdete...jestli nemáte doma skřítky, kteří kradou věci 🙂

A právě je 11:11🙂

Číslo 11 je často spojováno s intuicí, duchovním osvícením a vnitřní moudrostí.

Ano🙂

Ano, to se říká myslím u oltáře:-)

Jj, říká...😁

Hlavně, pokud to pro Vás bylo skutečné, užitečné a navždy:-)

To jsem si tehdy myslela, no mladá a blbá jsem byla..
Ale nebylo 🙂

A už nebude?

To je ve hvězdách, nechávám to Osudu 🙂

Pak přeji hodně štěstí:-)

Chybama se člověk učí, i když nás to někdy mučí. A o tom to je. Však, takových nás je. :-)
Člověk do toho jde naplno celou duší i srdcem a pak jen někdy žasne, co se děje.

Někdy se i zázraky dějí 😉

Mě ta čísla tak nějak fascinují čím dál víc... Ještě jedno číslo vídám hodně často, od druhé poloviny loňského roku. I když to je fakt až neuvěřitelné. Stalo se mi, že i několikrát za den..
Zajímavé to je 🙂

Také mám čísla, která mě životem provázejí, ale nechci žehrat na ta ostatní, nezaslouží si to:-)

Taky nežehrám, každé číslo něco znamená..🙂

Každé číslo má své a každé je něčím výjimečné a když se potkají, tak se můžou a nemusí pěkně obohacovat
Myslím si, že záleží i na tom, jakou už ušli cestu. :-)
Někoho potkáš teď a nerozumíš si s ním skorem v ničem a potkáte se za deset let a ono je to naprosto jinak. :-))
Aneb ve správný čas, nám dá vesmír to, co potřebujeme a k čemu jste dozráli.

Myslím, že to tak má každý, ale ne každý to vnímá 🙂

Někdy se tomu říká obsese:-)

Nebo i recese :-))

A které, jestli to není tajné? :-)

To tady nebudu veřejně psát, promiň 🙂

Nn, není proč se omlouvat, chápu. Je to pro tebe srdečně důležité. :-)

Ano🙂

Pěkná cesta :-)

Ale těžká 🙂