Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Rýmování ve dvou řádcích

v rádiu poslechne si pěvecký sbor
a pochopí, že nad ptačí zpěv není

nálada se rychle změní
pohoda a klid nastane

když kafíčko se zákuskem dostane
smlsne to jak malinu

nenechte hlavně vařit Halinu,
prý jen ohřívá kupované,

dáme si k tomu čepované
a bude nám dobře

mnoho možností zůstane ve hře,
ráno se zvesela vzbudíme a monday monday si zazpíváme,

své tělo pěkně protáhneme
třeba tím, že se pěkně venku proběhneme

no nevím, ráno přece do práce jdeme,
na běhání po obědě nájdeme si čas,

sportovat můžem znovu a zas
ať tělo se má k světu

však špíčky své s láskou hnětu,
kolik obětí musím ještě dát v sázku,

to nabízí otázku
kolik špíčků musí dolů

na to se podíváte spolu,
jen nesplést se a nevysmažit sádlo,

anebo ať se s tou druhou spojí
a vyrazí na zasněženou dráhu

možná dojde i na Prahu
užije si poloprázdné ulice

na to se těší velice
v Praze ještě totiž nikdy nebyla

to aby tam déle pobyla
a prošla všechny známé cíle

to bys běhat musela čile,
až teď jsem pochopil, proč tu běžku sháníš,

prostě nikdy nevíš
k čemu je taková běžka dobrá

tak to nějak nehrá,
když neprozradíš další její klady,

nemá ráda, když je hlady
a žízeň je taky třeba uhasit

se žejdlíkem se řádně pochlapit,
však všude zavřeno a běžka nikam nevede,

třeba se to povede
a narazí na dobré lidi

a taky mnohem krásnější a barvitější
však podzim se velice snaží

a Slunce už málo praží,
a za chvíli panečku pojedeme na Sněžku,

hledám druhou běžku
někam se mi zašila

má pravdu, že ti z očí zmizela,
poškrábaná od kamínků nechce být,

budeš si ji muset omluvit
příště jezdit pomaleji

no nevím, možno na oleji,
ne na chodníku, kde sníh ještě není,

třeba prosinec to změní
a konečně nám nasněží

to je to, oč tu přeci běží
zda budou bílé Vánoce

ne, mýlíš se velice,
řešíme, proč se ti běžka schovala,

celý les barvami hraje,
a sýkorky zjistili, že krmítka připravené mají,

proto vesele si zpívají
všichni si nacpou své zobáčky

kdyby měli dají si i do tašky,
jen ať se nebojí, slunečnice máme dost,

ať jsou to sýkorky nebo černý kos
jejich trilky za oknem jsou nám pro radost

hned rozeženou tvojí ospalost,
a ty zjistíš, že je tu zas krásný den,

který když začneš s úsměvem
naladí tě do klidu a pohody

dáme si po schodech závody
ať protáhneme svaly

jen to čtu a už mně všechno bolí
ale snažit to se musíme

všechno propocené usušíme,
hodíme sprchu a hopsa hejsa do Brandejsa,

tak co teď jakou tému dáme,
něco tak z pivního soudku,

vytáhnu si maňáska loutku
zahrajem si divadlo

tak to by dopadlo,
divadla je kolem dost,

budu koukat už jen jako host
na voditku budu mit svého psa

venku uslyšíš zpívat kosa
což značí, že zima se blíží

občas se mi zdá že z rýmu rýmy mizí
ale je to pouhe zdáni moje milá paní

chci zas ve sněhu vidět stopy saní
ta zimní romantika mi chybí

bez sněhu se mi to vice libi
neni bláto není mráz

vidět plný mechu sráz,
mezi stromy nízko Slunce svítí,

chytila jsi mě při činu
zrovna jsem zblajzla večeři

někteří frajeři,
zblajznou večeři později,

já mám zase naději
že si dám večer sklenku vína

já raději zajdu si do kina
film krásný o zombie to si člověk užije

to ti nevadí, že ten člověk nežije,
já raději něco o hvězdách,

divaš se na ně přes děravý dach?
s pohledu hlubokého vesmiru jsme už možna mrtvi všichni

takovým výrazům se raději vyhni,
spíš hvězdy, na které se díváme už tam nejsou,

bohužel hluboké úvahy se tu nevejdou
tak se rychle na zem vraťme

a mimozemské úvahy kroťme
stejně všechno vědět nebudem

škoda je když však naděj pozbudem
jsme totiž současti vesmíru současti světa stačí vam tahle věta

jo a potom týdny marodíš,
protože byls línej z boty kamínek si vyndat,

nebo boty sundat
a jít v trávě bos

smíchy z větve by hned spadnul kos
a kdyby na vše koukal medvěd z jedle byl by z toho asi vedle

a je tu veseleji hnedle
když tu rýmy šprýmují

hlavně, že se konce shodují,
jinak by to nebyla taková zábava,

a s té zábavy nehrozi nám srdeční zástavá
jsme jak v láznich duševních

záleží na lidech okolních
zda nás něčím nevytočí

vše se rázem hned otočí
třeba jak na kolotoči

tahle koncovka už stačí
ať to frčí správným směrem

přes den spát to se přece nedělá
zajdi si na kafe do baru nebo poslouchej zprávy z Dakaru

a já to udělám postaru
popřeji krásné ráno a celý dnešní den

joo, aby byl jak krásný sen
co prostě nikdy neskončíí

ale on se už dávno přece dokončil
divejme se dopředu já vzpomínky už nevedu

já zas to cítím jako potřebu
v myšlenkách se někdy zastavit

bludným stínum se jen tak představit
nevracet se není třeba budoucnost je život náš

tu jen v rukou svých máš
tak ať je taková, o jaké sníš

to bude mimo snu nejspíš,
realita nám dá hodně zabrat,

těžko je někdy si vybrat
tu jednu jedinou, ženušku upřímnou

to už neřešim mé cesty jinudy jdou
jednou jdou lesem a jindy holou planinou

takže už ne za dívkou jedinou,
spíš jedlé houby v lese najdeš,

nechcete do krmelce tak do moře vás zatlačim jedným časným ránem
Poseidon můj přítel moří pán tomu já vas všechny dám

já zase sílu v Krakenovi mám
a už teď si dávej pozor, to ti povídám

s krakena já strach nemám
v hlubokých vodách v dálném moři vaši sílu žralok zboři

na moři se netáboří,
zvlhlo by ti dřevo na oheň,

i ze slunce bývá žhavá výheň
teď v zimě je však chladno

prochladnout však neni radno
covid v tobě by se usadil

viry by ti v těle rozmnožil
pak ouvej by člověku bylo

potit se s ženou by to chtělo
a k tomu láhev portského

ráno by tě našli s prázdnou flaškou nahého,
ptali by se všichni, proč jsi v takové vyhni,

a já řek bych že mé tělo po lásce stalé trpí žízni
a v láhvi co prázdna byla tam jako DŽIN má milá uvězněna byla

to značí, že když tě ruka bolela,
víla neuspokojila tě dost, už nedala ti chlast,

prcat se tam bude všude
máma,táta sousedi bručet budou jako medvědi

ti přece nic nevědí
radši mlsají si med

pak na maliny vyberou se hned,
když maso není i houby jsou dobrý,

eště že vlese nejsou obrovské kobry
že tam jen ptáčci překrásně zpívají

svá hnízda si pečlivě hlídají
aby nikdo nezkřivil jim ani pírko

ani tebe Petro Jano nebo jak ti řikaj Jaromirko?
chceš byt moje vila ty jsi přece taka milá

myslíš, že ta tvoje víla bude ještě čilá,
nebo horko-těžko do postele vleze,

tak ji vyčlenime přijatelné meze
do krmelce tam ji asi už tlačit nebudu

kdo by chtěl takového pobudu
co víly strká do krmelce

do zadku ho nakopat až by dělal kotrmelce,
z lesa ať ho medvědi a vlci vyženou,