Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Rýmování ve dvou řádcích

už bylo dost špatných vět
stačí pár slov z legrace

hlavně žádná negace
s úsměvem jde všechno lépe...

potom vůkol vše rozkvete
život plyne veseleji

však to já mám nejraději
když se louka zelená...

skoro se podlamují kolena
myšlenky na jaro se v hlavě rojí

)))už se to podobá, lítému boji
lidi se muchlují, válej se v trávě....

není to ale ještě to pravé
mrazík po ránu ještě nás straší

i když už sněženky ze země raší
láska nám nezmrzne- mráz nemá sílu...

kdyby se snažil dostane kýlu
láska je největší dar

a proto lásce zdar,zdar, zdar
ať nikdy polibek nepřijde v zmar

X....X....X

je tu ale velký problém
nikdo nečte zadání...

odpovím ti naposledy a stroze
je mi tě opravdu líto...

večer taborák si udělat
a po půlnoci k spánku ulehnout

plameny z krbu do očí budou žhnout
než ztěžknou víčka únavou

zmatené sny hlavou proběhnou
ráno bude těžké vstát

přemýšlí smutně Kostižer , co sežral si vlastní hnát .
Až sežere si druhý bude potřebovat chůdy .

život nám přináší různé osudy
ale co je moc...je někdy prostě příliš

však s přiměřenou bolestí se otužuješ a sílíš .
Proto paže tuž , vlasti služ .

chceš být přeci opravdový muž
co za svým cílem jde si

přes hory , pouště a lesy ,
co nebojí se napsat rým ,

musí se hlavně poprat s tím
aby to hlavu a patu mělo

x,,x,,x,,x

kdoví, jaká poté ukáže se cesta
jestli rovná nebo křivoklatá

klidně může být i držkovitá,
důležité je neusnout a být v pohybu,

a snažit se neprovést žádnou chybu,
co vrátila by nás zas o krok zpátky

však utéci se dá i ze zahrady vrátky,
chyby vytváříme ikdyž nechceme,

občas si i na dno sáhneme
pak pomalu se zase hrabem nahoru

z únavy pak máme nohy v lavoru,
oklepeme se a jedeme dál,

život nám občas iluze vzal
však cestu další můžeme si vybrat

s životem se umět pěkně poprat
však kdo se bojí, nesmí do lesa

však nálada nám ještě neklesá
a když tak si slivovičku dáme

pěkně od plic zpíváme
dobrou náladu si přivoláme

krásně pusto tady máme
nic s tim však neuděláme

nejhorší je když to vzdáme
já bych vás létat naučila

to bys vážně děvče chtěla
kdy mi teda začne škola

až žák Himálaje zdola
létání nás posiluje

pilot básně recituje
já však v zadech šerpa mám na himalaje pospichám

čerstvého vzduchu se nadýcham
první lekce pokračuje

krásně se to vyučuje
a zazvonil zvonec

snad s učením není konec
létání už jsme zazdili

do oblak jsme nikdy letět neměli
raději někde v údolí