Kdyby všichni lidé věděli, co jedni říkají o druhých, neexistovali by na světě ani čtyři přátelé.
Blaise Pascal 
Ne každý se bojí pravdy. Pokud nelžeme sami sobě, nemáme se proč zlobit na druhé, když nám říkají, nebo druhým, o nás pravdu. Nevadí mi, když mi někdo lže, ale vadí mi, když mi urputně tvrdí, že nelhal a vím nevyvratitelně, že lhal. S takovými nemá smysl do budoucna ztrácet čas.
Tohle ale není o pravdě. Je to o domněnkách , konspiracích a
výmyslech.
Pravda nikomu nevadí- pokud je to pravda.
Omyl je pravdou. Z pohledu různých osob, jde ať už u konspirací, doměnek, nebo výmyslů, jak o pravdu tak i o lež. Naopak, mnozí nesnesou pravdu. Proto se často pro ni zlobí.
Jde o to, jestli ten čin vnímají stejně, jako druzí. Jaký kde vidí vzor. Který ten vzor je pro ně důležitější. Jestli mají slabšího ducha a nechají se svést na scestí, nebo ne. Dětství, rodina, přátelé, spolužáci... tam se v pozdějším věku už těžko něco mění. Nevnímáme, že čin byl špatný, pokud nám to nebylo ukázáno od mala.
Vždy je nejdůležitější zjistit skutečný důvod. Většinou je prostý a jednoduchý a často ani není myšlen zle.
A nejde spíš o náznak bezpředsudečného postoje vůči druhému, než o ospravedlnění hodnoceného?
1
1
1
