„Děti jsou v ideálním věku tehdy, jsou-li již příliš staré na to, aby celé noci proplakaly, a ještě příliš mladé na to, aby celé noci proflámovaly.“ — Neznámý autor
„Děti jsou v ideálním věku tehdy, jsou-li již příliš staré na to, aby celé noci proplakaly, a ještě příliš mladé na to, aby celé noci proflámovaly.“ — Neznámý autor
Ty oči mě zaplavovaly zvláštním mocným zmatkem. Z těch
neproniknutelných očí vycházelo nekonečné kouzlo, nyvé jako závan
větříku, svůdné jako pohasínající obloha za šeříkových, růžových
a modrých soumraků, trochu melancholické jako noc přicházejíc za nimi! Ty
oči skrývají v sobě tajemství toho, co se zdá a neexistuje, co se může
objevit v pohledu ženy a zapůsobit, že v nás vzklíčí láska.“ — Guy
De Maupassant
„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“ — Marek Eben
„Přátelství stojí na třech pilířích: Na důvěře, na věrnosti a na pravdomluvnosti. Přátelství bez důvěry je jen chladná konverzace. Přátelství bez věrnosti je jak loď bez kotvy, která v první bouři zabloudí. Přátelství bez pravdy je jak falešné zlato, co v prvním ohni shoří. A tyto tři sloupy přátelství spojuje pevné lano vzájemného pochopení, které prudké vlny svárů nezlomí.“
Vlastimil Staš
Nelituj nikdy... nemá to cenu! Čas zpět nevrátíš ani o den, ani o
minutu..
Prachy prý kazí charakter, jídlo postavu, chlast játra. sex pověst a práce zase náladu )))
Když je v srdci soumrak a po něm přijde tma...nezbývá, než se držet
světla hvězd.
Obdivuji autora a smekám před jeho silou ducha
Není to ten Luke Skywalker?
Ani nevím, mám spoustu citátu bez autora. Ale mám takový dojem, že snad
nějaký ,,Komárek,, nebo tak něco.
A nic převratného v tom citátu nevidím .
a není to fuk?
když někdo bude chtít poznat víc, zeptá se, nebo si to najde
za to nic nedáš, moudrý z nebe nespadl, i když...
občas se dá potkat anděl s polamanymi křídly v krabici s kusem
mýdla...
Slohová práce žáka ZŠ na téma: Moji rodiče
Rodiče se dělí na dvě části: matku a otce.
Matka se ještě rozděluje na ženu v domácnosti a v zaměstnání.
Doma se potom ještě skládá z manželky, matky, kuchařky, uklízečky, pradleny, zásobovačky, účetní, vychovatelky. Ostatní si nepamatuji, ale máma toho umí vyjmenovat víc, jako např. služka, otrok a jiné.
Matka se vyznačuje tím, že se zázračně nachází na více místech najednou, umí v jedné chvíli myslet na sto věcí, přičemž deset věcí dělá současně.
Vidím na vlastní oči, jak po návratu z práce dá vařit vodu na sporák, zatímco zadělá na buchty. Přitom jí běží pračka, do které chodí vyměňovat prádlo, mně vymýšlí věty oznamovací, tázací a rozkazovací a naši Olinku zkouší z velké násobilky.
Ve volném čase stačí i vyžehlit. Že potom přebalí malého Karlíka a udělá mu Sunar s krupicí, si ani nevšimnu. Dvě oči mi na to nestačí.
Když potom zasedneme k večeři, všechno je připravené na stole, já mám na teplákách zašité nové díry, Olina má umyté vlasy a prádlo visí na balkoně.
Potají si mámu prohlížím. Máma má opravdu jen dvě ruce a přece, když přijde domů z práce, má v jedné velkou a malou kabelku, v druhé dvě igelitky s nákupem a v třetí - ne, vždyť jsem už povídal, že má jen dvě ruce, ale nese i Karlíka ve fusaku.
Otec se neskládá ani nerozděluje.
Nachází se v zaměstnání a doma, ale doma ho najdete málokdy. Kromě snídání a večeření, když sedí u stolu, vyskytuje se obyčejně v křesle nebo na gauči a bývá zakrytý novinami.
Zanechává po sobě vždy totožné stopy: rozevřené a převrácené noviny a cigaretový popel, někdy i v popelníku.
Na rozdíl od mámy, i když má taky dvě ruce, přichází domů s rukama prázdnýma. Jestli umí násobilku, nevím, ale psát asi neumí, protože mi ještě žákovskou knížku nikdy nepodepsal. A ani není prozkoumané, proč patří do skupiny rodičů, když na rodičovské sdružení vůbec nechodí. Jak umýt auto, ještě nezkoušel.
Pan učitel povídal, abychom se při psaní tohoto úkolu zamysleli nad prací svých rodičů. Ve škole přidělují žáka, který řádně nepracuje a neučí se, dobrému a snaživému žákovi, aby se od něj něco naučil. Tak si myslím, že při svatbě přidělují muže ženám, aby je ženy něčemu dobrému naučily a měly na ně dobrý vliv.
Mojí mámě se to zatím, bohužel, nepodařilo.
Konzumace většího množství alkoholu nám sice neumožní nabýt rozumu,
ale ulehčí nám jeho nepřítomnost.