SVĚDOMÍ.
(Převzato.)
Svědomí je vnitřní instance, "mlčenlivé volání", které vede soudy
člověka o tom, co sám způsobil nebo co se chystá způsobit. Navazuje na
lidskou schopnost SEBEREFLEXE, tj. schopnost uvažovat o sobě samém, "podívat
se" na sebe jinýma očima než je pohled vlastního zájmu a prosazování.
Proto se svědomí chápe jako podstatný příznak a atribut lidské OSOBY a
vyžaduje si respektování ze strany druhých i společnosti (SVOBODA
SVĚDOMÍ). Naopak tam, kde má člověk ujistit druhé o upřímnosti svých
úmyslů, slibuje "na svou ČEST a svědomí". . . 
P.S.
Může člověk ovládat své svědomí natolik, aby ho mohl dát za součást
svého slibu? Žít čestně se snažit můžeme, ovšem výsledek je nejistý;
ale předpovídat reakci svého svědomí s nejvyšší pravděpodobností
nemůžeme! (Alespoň podle mého názoru!) 
