SVĚDOMÍ.
(Převzato.)
Svědomí je vnitřní instance, "mlčenlivé volání", které vede soudy člověka o tom, co sám způsobil nebo co se chystá způsobit. Navazuje na lidskou schopnost SEBEREFLEXE, tj. schopnost uvažovat o sobě samém, "podívat se" na sebe jinýma očima než je pohled vlastního zájmu a prosazování. Proto se svědomí chápe jako podstatný příznak a atribut lidské OSOBY a vyžaduje si respektování ze strany druhých i společnosti (SVOBODA SVĚDOMÍ). Naopak tam, kde má člověk ujistit druhé o upřímnosti svých úmyslů, slibuje "na svou ČEST a svědomí". . .
P.S.
Může člověk ovládat své svědomí natolik, aby ho mohl dát za součást
svého slibu? Žít čestně se snažit můžeme, ovšem výsledek je nejistý;
ale předpovídat reakci svého svědomí s nejvyšší pravděpodobností
nemůžeme! (Alespoň podle mého názoru!)