Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Filozofické otázky >> ETIKA

Upadnou a vstát, je v pořádku. Špatné je,upadnout a zůstat ležet.
a taky nejde hodnotit etiku jako málo, víc a nejvíc etickou.
Buď se eticky chováš, nebo ne.

Váš názor respektuji, i když mám názor jiný, ale až někdy upadnete, já Vám to ovšem nepřeji, a zraníte se tak, že nebudete moci sama vstát, potom pochopíte, jak "šmahem" jste odsoudila ty, kteří po upadnutí nevstali...

A má otázka byla směrována k těm třem možnostem, které mě napadly.

A v neposlední řadě je hodně diskutabilní, že by etika nepřipouštěla žádné hodnocení sebe sama! My lidé můžeme mít více etických možností, ale zvolíme si pravděpodobně tu, kterou hodnotíme jako možnost nejsprávnější, i když jsou správné všechny možnosti.

Domnívám se že žádná z těch otázek nesouvisí s etikou.
Spíše souvisí se zralostí. Dítě hledá viníka mimo sebe... a tak si myslí že za to může osud či někdo ho strčil.
Zakomplexovaný si myslí, že málo dával pozor a že je to jeh vina.
Dospělý prostě spadne... a pokud může tak vstane a pokud nemůže tak si nechá pomoci ale nebere to osobně... stát se t může.

A dokonce mi vůbeci nepřijde neetické, pokud spadnuvší nadává a řve. Pokud se lekne nebo naříká že ho to bolí, To prostě patří k tomu že je nešika. :-)

Tomuto vyjádření už rozumím s úsměvem.

To je ale hodně tvrdé hodnocení!

v čem tvrdé?

Kdo si přizná svou nepozornost je zakomplexovaný?

A jsou i děti, které jsou vychované slušně a nemají ve zvyku "házet vinu" na někoho jiného...

Noo takhle jsem to nemyslela. Přiznat si vinu je dospelé. Měla jsem na mysli obviňovat se a litovat, znám spoustu takových lidí ve svém okolí a je to s nimi těžké. Pořád je třba je utěšovat a fakticky připravují ostatní o životní sílu svými nářky a sebeobviňováním. člověk by měl dospět a unést i nějaký neúspěch nebo že není dokonalý.

Doslovně bych to nebral tak,asi myšleno morálně upadnout.

Špatné k špatnému, dobré k dobrému.

Jenže co je pro někoho dobre může být pro druhého špatné a naopak

Třeba zabít z milosti je to dobré nebo špatné?Privrit oči když někdo dělá něco nekalého když to je ve vyšším zájmu to je dobré špatné? Takových věcí je mnoho.Kdo dokáže říct kde je ještě hranice mezi dobrem a zlem?

nikdo to neodkáže říct. Pokud věříme že eixstuje pravda, která je nadřazená idskému náhledu pak je jeinou nadějí že se to dozvíme později nebo že nám to bude před smrtí zjeveno... a to ukázáním následků naších činů. Ale stejně je nemožné to takhle říct.

My věřící, tedy já se řadím k věřím, věříme že i to co vypadá jako zlé... může se v dobré obrátit pokud činíme s láskou a v dobré vůli.

Já tedy věřící nejsem to přiznávám.Netvrdim že věřit v Boha je špatné nebo dobře nevím.Mne osobně to nedává smysl.To je pouze můj názor můj pocit.Kdyz vidím co se okolo děje nemůžu věřit že to je boží vůle.Z mého pohledu je taková vůle zvrácená.Tim samozřejmě neschazuji věřící,píší jen svůj pocit z víry.Kazdy ať si samozřejmě věří v co chce.

Buddha dosáhl začátku osvícení když seděl na břehu Ghangy, když při meditaci,bez jídla seděl a v dáli na řece Ghance plula loďka na ní starý muž říká svému synovi: Nesmíš moc veslovat,ani málo, střední síla udává zlatou střední cestu.V tu chvíli Buddha pochopil a zjistil že střední cesta je směr.

Když si toto uvědomíme věta špatné k špatnému, dobré k dobrému budeme vědět že na toto můžeme nahlížet mezi tím.

2 Jazyk moudrých zpříjemňuje poznání, tupci z úst chrlí samé nesmysly.

A kam se řadíš ty tupec nebo moudrý člověk.

Stojí dva proti sobě a vidí na zemi číslo 6 první a druhý číslo 9 nakreslený.Jeden druhému říká:To že ty vidíš něco jiného neznamená že máš pravdu.