Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Filozofické otázky >> ETIKA

Zloděj volá chyťte zloděje

Už necitujete Bibli? Už se nevydáváte za horlivého křesťanského mravokárce?

Jsem zvědavý, co máte v plánu nyní!

Nemám v plánu nic Lukáši Budeme tu hru hrát až do konce

V bludném kruhu je konec skoro nevnímatelný.

Chcete odstranit svůj profil? Potom se mějte hezky všude, kde budete!

prosím o připnutí k příspěvku,ke kterému patří. Jinak není srozumitelné, na co se reaguje.

Člověk má právo být člověkem, kterým je!

A možná má právo být i člověkem, kterým chce být, je-li to etické a když to nikomu neubližuje.

a čas ukáže kým se doopravdy stal, kým je a kým byl.

Nechme se tedy překvapit.

Ono je potom těžké, napravit zmatek, který mnou prosazovaná mylná myšlenka způsobila.

Dám Vám příklad.
Nosím v kapse "Sudoku", a když jedu metrem nebo tramvají, luštím! (Ta cesta se v mysli zkrátí.) Snažím se luštit svědomitě, ale přesto občas chybu udělám, a když to zjistím pozdě, když ta chyba způsobila už použití dalších špatně umístěných čísel, tak z toho nikdy nemám radost, ale mám možnost ten čtverec škrtnout, abych se k němu nevracel. (Občas totiž luštění nedokončím a pokračuji v něm příště.) Ale jak tak lehce škrtnout něco v životní minulosti?

Hezky napsané. Neškrtat, nelitovat, poučit se a pokusit se příště o jinou cestu... to co bylo, je a bude, tvoří nás samotné. Nechtěla bych vás, sebe, ani ostatní znát znova s jinými zkušenostmi, jelikož kdyby se změnila minimální věc v našem životě, byli bychom úplně někým jiným a nestálo by to třeba za to. Není potřeba měnit minulost, aby budoucnost byla lepší. Stačí tady a teď, pak mnohé bude jiné, lepší, nebo horší, dle toho, jakou cestou se vydáme v tuto chvíli, chvílích příštích. Minulost je pasé. Lidé dle mě, moc přeceňují minulost a nechávají se jí strhávat nazpět. Vím, je to těžký někdy, se neohlížet zpět, ale pro klid duše a srdce, je to potřeba. Ale však vy to víte pane.

Já bych to zkrátil: "Chci dělat, dělám, měl bych dělat."

Ticho není pasivní ani agresivní,ticho je oceánem pro všechny kapky a učí je být oceánem ve své vnitřním tichu jeho součástí.

I ticho - mlčení může se stát neetickým... A neb, taky ne....

cokoliv :-) nelze žt podle předpisu a mluvit nebo být ticho protože to považujeme za etické. Možná místo slovo etické mžeme použit slovo správné. Nebo taky pravdivé.

Slovo "pravdivé" používám tam, kde to mám stoprocentně ověřené.
Slovo "správné" vnímám jako subjektivní vyjádření - jako názor svůj nebo druhých lidí.

A pravdou je, že život podle předpisu se asi dříve nebo později stává utrpením...

Můžeme se časem shodnout na pojmech. Tedy na základních východiscích pro dorozumívání.

S tím souhlasím...

Ticho nemůže být neetické, mlčení ano. Alespoň podle mého názoru.

Mluv jen když je nezbytné a tichu buď, když mysl se učí v tichu naslouchat svému vnitřku.

Ticho je ale plaché! Objeví se a hned zmizí...

Matouš 5
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.

Otázkou je, zda potom tichými lidmi zůstanou. Mnohé dědictví "probudí zlou krev"!

To by nebylo etické:-).

Ticho tu bylo i v době než dítě z lůna matky začlo zpívat své ody, však ticho zůstalo tu dále s námi.

V tichu se sporům, svárům a hádkám nedaří...

V tichu zanikne i ten největší křik nebo řev.

V tichu zlo asi umírá...

Ticho nás doprovází od zrodu až do smrti, když umřeme ticho v nás se naplní.Zrod stáří a smrt, jediné ticho se nemění, stejně jako láska v nás samých

Smrt, existuje-li, neřeším.

vždycky záleží na konkrétní situac a zda to co je psáno nepoužijeme jako nástroj (výmluvu). Tedy může být anebo ne :-) Tedy můžeme dělat cokoliv z toho, ovšem teprve konkrétní situace ukáže zda je to etické nebo neetické.

Obecná pravidla jsou pro inspiraci - životní pravidla jsou o svědomí.

Představy, které dnes lidé mají o správném a dobrém životě, se široce rozcházejí...

Říká se: "Časem se pravda vždy ukáže."

ano. se ukáže. Tady je vidět že nikdo z lidí není nositelem pravdy... tedy v tom smyslu jak jsme měla na mysli.

Ano, pravda obsahuje minulost, přítomnost i budoucnost a my lidé máme možnost žít a vnímat přítomnost, která je sice většinou nádherná, ale pro mnohé lidi tomu tak není.

Pasivita nic neřeší, ale to ani ta -agresivita.
A asertivita je naše duševní ,,brnění,, = bránit se ,ale neublížit.

uz jste s rudou Martou prolily slzicky radosti nad vrozenou dobrotou vaseho vudce?🤣🤣🤣🤣 https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-putin-venoval-kimovi-ruske-auto-40461343

Smazal jste se - to občas prospívá... Mějte se krásně.

Nevnímám asertivitu jako obranu, vnímám ji jako možnost žít v klidu i mezi lidmi.

A co Vy? Je mezi Vámi někdo, kdo se o etiku zajímal nebo zajímá?

Mně by to celkem zajímalo.

Tak to jsem rád. Jistě v sobě objevíme myšlenky, které nás posunou správným směrem.