Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Vtipné vtipy

Jistý kněz musel z naléhavých důvodů nečekaně odjet z města. Protože však nechtěl nechat zpovědnici prázdnou, zašel za přítelem rabínem, jestli by ho nemohl zaskočit. Rabín vyjádřil jisté obavy, že neví, co by měl farníkům říkat, ale kněz ho ujistil, že tam s ním ještě na chvíli zajde a ukáže mu, co má dělat. Rabín se nakonec nechá přemluvit a tak společně s knězem čekají ve zpovědnici.
Za pár minut přijde nějaká žena a povídá: „Otče, odpusťte mi, neboť jsem zhřešila.“
„Co jsi učinila, dcero?“ zeptá se kněz.
„Dopustila jsem se cizoložství,“ přizná se žena.
Kněz: „Kolikrát?“
Žena: „Třikrát.“
Kněz: „Odříkej dvakrát zdrávas, dej pět dolarů do pokladničky, jdi a již více nehřeš.“
Za chvíli přijde do zpovědnice muž. „Otče, odpusťte mi, neboť jsem zhřešil.“
Kněz: „Co jsi učinil, synu?“
Muž: „Dopustil jsem se cizoložství.“
Kněz: „Kolikrát?“
Muž: „Třikrát.“
Kněz: „Odříkej dvakrát zdrávas, dej pět dolarů do pokladničky, jdi a již více nehřeš.“
„Myslím, že už to chápu,“ prohlásí rabín, a kněz tedy konečně může odjet.
Zanedlouho přijde další žena: „Otče, odpusťte mi, neboť jsem zhřešila.“
Rabín: „Co jsi učinila, dcero?“
Žena: „Dopustila jsem se cizoložství.“
Rabín: „Kolikrát?“
Žena: „Jednou.“
Rabín: „Jdi a udělej to ještě dvakrát. Tenhle týden máme speciální slevu - třikrát za pět dolarů.“

Tři synové opustili domov a každý si šel po svém...
Když se společně vrátili domů, chlubili se dary, které dali své stárnoucí mámě.
První řekl: „Postavil jsem pro svou mámu velký dům.“
Druhý řekl: „Poslal jsem mámě mercedes s řidičem.“
Třetí se usmál: „Trumfnul jsem vás, mládenci. Pamatujete si, jak máma ráda četla Bibli? A víte také, že teď moc dobře nevidí. Poslal jsem ji pozoruhodného papouška, který recituje Starý i Nový zákon. Starším ve sboru to zabralo 12 let, než ho to naučili. Je jediný svého druhu. Stačí, když mu máma poví číslo kapitoly a verše a papoušek jí ho odříká.“
Brzy nato máma poslala děkovný dopis:
„Miltone,“ psala synovi, „dům, který jsi postavil je příliš velký. Žiji pouze v jednom pokoji, ale musím uklízet celý dům.“
„Geralde,“ psala druhému, „jsem příliš stará na to, abych cestovala. Většinu času jsem doma, a tak zřídkakdy mercedes používám. A řidič je tak hrubý!“
„Nejdražší Donalde,“ psala třetímu synovi, „přesně víš, co tvá matka miluje. Kuře bylo vynikající.“

Dnes ráno jsem seděl na lavičce vedle bezdomovce. Zeptal jsem se ho, proč takhle skončil.
On řekl: "Do minulého týdne jsem měl ještě všechno!!! Měl jsem střechu nad hlavou, kuchaře, moje šaty byly prané a žehlené, měl jsem TV, internet, chodil jsem do posilovny, bazénu, knihovny, do školy, pokud jsem chtěl... "
Zeptal jsem se ho: "Co se stalo? Drogy? Alkohol? Rozvod???"
"Ale ne, nic takového," řekl. ".... Pustili mě z vězení, hajzlové!"

tohle by měli používat v dnešní době

Po lese chodí strašně nasranej medvěd. Všude okolo sníh, mrzne až praští. Je duben. Medvěd tu kopne do jedličky, tam do zajíce, vlkovi rozbije hubu a přitom si mrmlá:
"Proč jsem ku*va v září pil to kafe...?!!"

Dcera přivede domů představit rodičům svého snoubence. Když je mladík o samotě se svým budoucím tchánem, ten se ho ptá:
„Čímpak se živíš, hochu?“
„Studuji náboženství.“
„A jak chceš vydělat na pořádný barák?“
„Soustředím se na svá studia a Bůh nás zaopatří.“
„A za co koupíš mé dceři pořádný snubní prsten, jaký si zaslouží?“
„Soustředím se na svá studia a Bůh nás zaopatří.“
A takhle to jde pořád dokola - mladý idealista pořád omílá, že Bůh je zaopatří. Když to tatínek vzdá a mladík se odporoučí, maminka přijde do místnosti a ptá se tatínka, jak to šlo. Ten jí říká:
„No, ten chlapec nemá žádnou pořádnou práci, ani žádné plány do budoucna, jak nějakou sehnat. Ale dobrá zpráva je, že si myslí, že jsem Bůh!“

Mladá maminka je se svým synkem na návštěvě u lékaře Nijak se nesnaží bránit synovi, který dělá doktorovi v ordinaci nepořádek a vyhazuje věci ze skříní. Když se ale ozve zvláštní rachot, zeptá se:
„Doufám, že vám nevadí, že si Petříček hraje.“
„Nevadí, však on ztichne, až se dostane k jedům.“

Mladý vojak príde na základňu v púšti. Pýta sa kapitána:
„Šéf, ako to tu môžete vydržať bez žien?“
„Dá sa, ale keď ti budú už veľmi chýbať, v maštali máš ťavu, tú použi.“
Najprv sa to vojakovi protiví, ale po dlhom čase predsa len príde k ťave. Keď sa už vracia celý špinavý a spotený, spýta sa kapitána:
„Šéf, ako to robíte?“
„Normálne, sadneme na ťavu a ideme do mesta.“

Vždycky když spadne letadlo, je na palubě černá skříňka... není to už podezřelý?

Veľká autohavária. Obe autá sú riadne zošrotované, no obom účastníkom sa ako zázrakom nič nestane. Účastníkom je rabín a kňaz. Pri vystupovaní si rabín všimne, že v druhom aute sedí kňaz. Vystúpi z auta a vraví:
„Toto musí byť božia vôľa, božie znamenie pre nás oboch, nech žijeme vedľa seba v svornosti celý život.“
„Boh nás osvietil, spravíme čo nám vnukol.“
„Aha, auto je celkom rozbité, no omšové víno zostalo celé. Zapime naše zblíženie,“ hovorí rabín a ponúkol kňaza. Ten si riadne uchlipne a podá rabínovi fľašu späť. Ten ju zaštupluje a odloží.
„A vy sa nenapijete na zmierenie?“
„Nie, ďakujem, ja radšej počkám na policajtov.“