„Byla to noční můra! Zařvala tam spousta dobrejch chlapů. Když jsme
se dostali z toho pekla, padl jsem na zem a brečel jak malý dítě.“
„Afghánistán?“
„Ne, vánoční Kaufland!“
Tvrzení, že člověk používá pouze 10 % mozku, je nesmyslná dezinformace. Pravdou je, že pouze 10 % lidí používá mozek.
Na ČRo probíhá beseda s dobrovolníky odebírajícími covidové
vzorky:
„Dobrý den, tady posluchač z Plzně. To víte, ze začátku je to adrenalin.
Člověk do toho jde naplno, snaží se být co nejlepší, nehledí na námahu.
Taky je v tom trochu strachu, aby neselhala ochrana. Ale teď už se z toho pro
mě stala běžná rutina. Zvládám to čím dál rychleji a dokonce při tom
myslím na svoje věci a mám před sebou vidinu, jaká to bude úleva, až to
jednou skončí. Například když před sebou vidím ten obličej, tak si
představuju nějaký jiný, hezčí.“
„Tak to je opravdu upřímná výpověď. Ještě nám prozraďte, jak dlouho
už ty covidové stěry provádíte?“
„Moment, jaké stěry? Já jsem se nedovolal do Rádia Impuls na besedu o
manželském sexu?“
Zase jednou se to ve firmě trochu protáhlo. Hned po posledním diktátu se
sekretářka posadí šéfovi na klín, začne ho hladit po temeni a s citem se
mu prohrabává ve vlasech. Začíná to být příjemné, tak si nalijí
skleničku. Stává se to stále důvěrnějším, když tu dáma navrhne jet k
ní do bytu. Tam, po skleničce sektu, to začíná být teprve hezké. Po
druhé skleničce se oba ocitnou v posteli a věnují jeden druhému dávku
rozkoše. On najednou ustrne a koukne na hodinky. S hrůzou zjistí, že je již
jedna hodina po půlnoci. O překot si navlékne svršky a spěšně odchází.
U dveří se ale ještě obrátí k milence:
„Nemáš tu náhodu kousek modré křídy?“
„Jakou křídu potřebuješ?“ ptá se ona.
„No, kus křídy na psaní na tabuli.“
Žena se podívá do zásuvky a kousek tam skutečně najde. On křídu popadne
a zmizí.
Doma ho již čeká manželka a vítá ho s otázkou:
“Kdes byl tak dlouho? S pravdou ven!“
On jí stručně vysvětlí:
„Zase jednou se to ve firmě trochu protáhlo. Hned po posledním diktátu se
mi sekretářka posadila na klín, začala mě hladit po temeni a s citem se mi
prohrabávala ve vlasech. Začalo to být příjemné, tak jsme si nalili
skleničku. Bylo to stále důvěrnější a tu mi dáma navrhla jet k ní do
bytu. Vypili jsme zase trochu sektu, vrhli se na francouzskou válendu a tam
jsme se pořádně vydováděli, jak se sluší a patří. Bylo to tak
úžasné, že jsem ani nepostřehl, jak se připozdilo....“
Manželka se na to jen usměje:
„Jen nekecej, zase se vytahuješ. Byl´s hrát kulečník, vždyť máš
ještě křídu za uchem!“
Přijde muž s krásnou ženou do klenotnictví a společně pro ni vyberou
diamant za 1,5 milionu korun. Když dojde na placení, vezme muž do ruky
šekovou knížku a vyplní na celou sumu šek.
Prodavač se na něj podívá s obavami, zákazník je mu neznámý, vidí ho
poprvé...
Muž okamžitě postřehne, že prodavač znejistěl, a tak mu říká:
„Jak vidím, máte obavy, že tento šek není krytý, viďte...? Dobře,
uděláme následující. Dnes je pátek a banky mají již zavřeno, ponechejte
si šek i šperk. V pondělí, až si ten šek necháte proplatit, pošlete ten
šperk mé přítelkyni. OK?“
Prodavač se uklidní a zákaznický pár odejde. V pondělí chce prodavač
nechat šek proplatit, ale banka jej odmítne, protože prý není krytý.
Okamžitě volá zákazníkovi a ten mu ledabyle odpoví:
„Klidně ho zahoďte, do postele jsem ji dostal.“
Několik lyžařů bylo v rakouských Alpách překvapeno sněhovou bouří a
mlhou. Skupina propadla panice, jednotlivci se rozptýlili a každý lyžař se
snažil zachránit na svou pěst.
Karel se probil chumelenicí k neznámé chatě. Ani ve snu by ho nenapadlo, že
bude tak rychle zachráněn. V chatě byla dokonce postel, deky a spací
pytel.
Najednou dovnitř vtrhla další osoba. Byla to lyžařka Klaudie, celá
štěstím bez sebe nad svou záchranou.
Schýlilo se k večeru a bouře neutichala. Nezbylo jim nic jiného než v
chatě vyčkat, až se počasí uklidní.
Museli pomýšlet na odpočinek a přespat. Karel, gentleman, prohlásil: „Vy,
Klaudie, si lehnete do postele a já se uložím do spacího pytle.“
Sotva se Karel začal ve spacím pytli zahřívat, ozvalo se drkotání zubů:
„Karle, mně je zi-zi-zima a mr-mr-znu.“
Karel otevřel zip spacího pytle, vstal, našel deku a položil ji přes
Klaudii. Znovu se zachumlal do spacího pytle a po chvilce mu začalo být
příjemné teplo.
Najednou se znovu ozvalo: „Karle, mně je zima, straš-strašná
zi-zi-zima.“ Gentleman Karel znovu vstal a přehodil přes Klaudii další
deku.
Když byl zpátky ve spacím pytli, ani nezavřel oči a už se zase ozval
nářek. „Mně je stále ještě zi-zi-zi-ma.“
Karel na to odpověděl: „Klaudie, já mám nápad. Jsme tu vlastně sami,
odříznuti od ostatního světa, nikdo se nikdy nedozví, co se tu
odehrálo.“ Usmál se pod vousy a pokračoval: „Víte co? Začneme se
chovat, jako kdybychom byli manželé!“
Klaudie v skrytu duše na takový návrh čekala a hned přitakala: „Ó ano,
ano!“ Její hlas změnil intonaci a ona začala rychleji dýchat. „To bude
krásné! Už se na to těším!“
V odpověď Karel zabručel: „Dobrá, miláčku, tak hezky vstaň a tu
zatracenou deku si podej sama!“
Sestřička přijde za doktorem: "pane doktore, ten pacient na trojce co jste ho včera operoval, si stěžuje, že se mu přitížilo."
Doktor káravě: "sestro, správně se říká, pacient se domnívá, že se mu přitížilo. Já musím vědět nejlépe, jak mu je."
Za hodinu přijde sestřička znovu a tentokrát už poučená, povídá: "pane doktore, tak ten pacient na trojce se domnívá, že zemřel."
Zavolá si Pilát Josefa z Arimatie: „Jak si to představuješ nabídnout
pro Ježíše svůj hrob?!“
Josef mávne rukou a říká: „Ále, vždyť je to jen na tři dny.“
Jeden chlapeček chce být hasičem a druhý mašinfýrou, jedna holčička
sestřičkou v nemocnici a druhá sekretářkou. Pepíček má už dávno taky
jasno: Ve svém budoucím povolání se chce zabývat sexuálními
úchylkami.
Teta Běta je z toho celá paf.
„Vysvětli mi, prosím tě, co to podle tebe vůbec sexuální úchylka je,“
naléhá babička v domnění, že si Pepíček asi něco popletl.
„Ty to nevíš?“ diví se dítě a dloube se v nose. „Vysvětlím ti to na
konkrétním případě:
Po ulici jdou tři ženy se zmrzlinou. První ji líže, druhá kouše a třetí
saje. A ty mi řekni, která z těch tří žen je vdaná.“
Teta se zamyslí. „No, asi ta, která saje,“ řekne po chvíli.
„Chyba,“ vytáhne Pepíček prst z nosu.
„Vdaná je samozřejmě ta, která má na ruce snubní prsten. A to, cos tady
předvedla, zároveň ukazuje, co je to sexuální úchylka!“
