A jeden o tom, jak moc se ti chlapi občas mýlí)))))
Na co je dobré mít bezrukou manželku?
Nemůže vám nasadit parohy.
pche)))
A jeden o tom, jak moc se ti chlapi občas mýlí)))))
Na co je dobré mít bezrukou manželku?
Nemůže vám nasadit parohy.
pche)))
im: „Slyšel jsem, že jsi se zase oženil?”
Joe: „Ano. Počtvrté.”
Jim: „A co se stalo s tvými předchozími manželkami?”
Joe: „Všechny zemřely”
Jim: „Jak se jim to stalo?”
Joe: „Ta první se otrávila houbami.”
Jim: „Panebože! A co ta druhá?”
Joe: „Ta se taky otrávila houbami.”
Jim: „To je strašný! A co ta třetí? Taky se otrávila houbami?”
Joe: „Ne. Zlámala si vaz.”
Jim: „Nějaká nehoda?”
Joe: „Ani ne... Neměla ráda houby.”
Přijde chlapík domů a co nevidí: v jeho posteli cizí chlap... a aby to
neměl tak jednoduché, tak s jeho ženou. Neváhal, chytil chlapíka a hybaj s
ním do kůlny. Tam milému chlapíkovi vytáhne tu jeho okrasu a chlapík
ztuhne hrůzou, když mu ji začne zatahovat do svěráku. Prosí:
„Člověče, nedělej to... už to víckrát neudělám.”
Manžel trochu dotáhl a říká: „Však se neboj, jen abys mi neutekl.”
Nato chlapík ztuhne podruhé. Manžel se blíží s pilou na železo. Tak znovu
prosí: „Proboha, neřež mi ho... Já se tu víckrát neukážu.”
Manžel se zase jen pousměje a říká: „Vždyť jdu jen upilovat ručku na
svěráku, aby ses nemohl odmontovat.”
Ale jako by toho nebylo dost, tak začne manžel brousit velikánský nůž. To
už chlapík ztratí nervy a zoufale prosí: „Prosím Tě, neřež mi ho...
já to už víckrát neudělám, nikdy víc mě neuvidíš, fakt...”
Manžel už též nevydrží a říká: „Co se tolik bojíš, vůbec Ti ho
nechci uříznout, jen Ti brousím nůž... Ty si ho odřízneš sám, jen co
zapálím tuhle kůlnu.”
Vodičkovi koukají na televizi a pan Vodička si prdne.
„Co je to tu za smrad?” zacpává si nos manželka.
„To jsem nebyl já,” brání se Vodička, „to ten chlap v televizi!”
Manželka: „Miláčku, kdybych spadla do řeky, skočil bys pro mne?”
Manžel: „A když ti řeknu, že ano, spadneš?”
Opilý muž se vrací k ránu z hospody domů a přivede si s sebou několik
kamarádů. Manželka i tchyně okamžitě vyskočí z postele a běží je s
úsměvem obsloužit. Přinesou jim jídlo, pití a pořád se starají, jestli
jim něco nechybí. Kamarádi nemohou uvěřit svým očím, a proto se ptají,
jak to dokázal.
„To bylo tak,” vypráví šťastlivec. „Jednou jsem měl psa. Když mě
neposlechl poprvé, napomenul jsem ho. Když mě neposlechl podruhé, dal jsem
mu důtku s výstrahou. A když mě neposlechl potřetí, zastřelil jsem ho.
No, a tchyně i manželka už mají důtku s výstrahou!”
„Poslouchej, už jsi někdy přemýšlel o tom, co bys dělal, kdybys měl
plat jako předseda vlády?”
„Ani ne, to je přece zbytečné. Ale často mě napadlo, co by asi dělal
předseda vlády, kdyby měl plat jako já.”))))
A o tom to je ! )))
dobrou ))
Winston Churchill jako premiér britské vlády přišel na interpelaci do
sněmovny v povznesené náladě. Poslankyně Philipsová, která ho neměla
příliš v lásce, předstoupila před jeho křeslo a vzrušeně pronesla:
„Pane předsedo, vy jste opilý. Vy jste hrozně opilý. Pane předsedo, vy
jste hrozně moc opilý.”
Churchill se s pomocí sněmovního Butlera postavil a odpověděl: „Paní
poslankyně, vy jste ošklivá. Paní poslankyně, vy jste moc ošklivá. Paní
poslankyně, vy jste strašně moc ošklivá!” A mávaje svým velkým
doutníkem, dodal se smíchem: „Já se z toho ale do rána vyspím!”
Rom kandidoval do parlamentu a překvapivě dostal nejvíce hlasů. Na následné tiskové konferenci byl překvapený i on: „To jsem ani nevěděl, že mám tolik příbuzných!”
Jde Václav Havel po Václavském náměstí a slyší hlas: „Václave, kup
si koně.”
„To se mi asi něco zdálo,” povídá si a jde dál.
Ale slyší to i druhý a třetí den, tak přijde domů a povídá: „Dášo,
pojď se mnou, já ti něco ukážu.”
Přivede jí na to náměstí a hlas povídá: „Václave, já říkal koně,
ne krávu!”