Dvě mezi sebou: „Z Čech mě nikdo nedostane! V této zemi mám své
kořeny.”
„Tak to ráda věřím, támhle zrovna jeden z nich jde.”
Dvě mezi sebou: „Z Čech mě nikdo nedostane! V této zemi mám své
kořeny.”
„Tak to ráda věřím, támhle zrovna jeden z nich jde.”
Porodnost v ČR klesá. Stále více lidí dochází k přesvědčení, že je lépe narodit se někde jinde.
Co udělá Čech, když se dostane do sedmého nebe?
Hned si podá žádost do osmého.
Přijde za otcem pětiletý Synáček a ptá se, co je to politika.
"Jak bych ti to vysvětlil", přemýšlí otec.
"Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám
peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si
nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je
dělnická třída. Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou
odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty
sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme. A tvůj malý roční
bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?"
Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: "Zatím ještě nevím, nechám si
to projít přes noc hlavou".
V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal.
Zajde tedy do pokoje rodičů.
Tam spí jenom maminka a nejde probudit.
Chlapec jde tedy do pokoje služky.
A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě hezky užívá.
Ani jeden si malé postavičky nevšimne.
Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem
pozoruje oknem tatínka se služebnou.
Ani dědeček si ho nevšimne.
Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout.
Ráno se ho tatínek ptá: "Tak už víš, co je to ta politika?"
A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi
říkal včera."
"A jak, prosím tě?"
"No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně
přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše
společná budoucnost leží ve sračkách."
Romové si stěžovali české televizi, že je jim věnováno málo
pořadů.
Česká televize tedy speciálně rozšířila vysílání pořadu na stopě,
který bude vysílán každý všední den.
Přijde revizor do autobusu a tam cikánka bije svoje dítě po hlavě.
"Co je? Proč ho bijete?" ptá se revizor.
"Dyť, koukněte, snědl mi lístek. No je tohle vůbec možné?!"
"Jel jsem takhle na kole a zastavil jsem se v cikánské čtvrti. Zašel jsem
na oběd a dal jsem kolo tak, abych viděl kdyby ho kradli."
"A?"
"Viděl jsem."
Bývala tu fabrika
a v ní hala veliká.
Rom varovných nedbal slov,
do sběru šel řezat kov.
Zprvu krad jen kolejnice,
nevěděl nic o statice,
tak dostal ten nápad hloupý,
v hale řezat nosné sloupy.
Varovných že nedbal slov,
na hlavu mu spadl krov.
Ze břicha mu trčí dráty,
traverza mu žvejkla hnáty.
Kvůli tomu průseru,
ozývaj se z Bruselu,
že cikáni co tu kradou,
často bývaj vzhůru bradou.