Rozcestník >> Láska, vztahy a sex >> Revival slušní po 50

"Časy" jsou takový, jaký si je uděláme. Pravdivě řečeno by znělo takto: Tenkrát jsme nebyli líní.
Nenávidím tyhle kecy typu: Jó tenkrát...Tenkrát když jsme jezdili na Stvořidla. Třeba. Kurva tak tam jeďte dneska taky, ne???!!! Upadly vám nohy???!!! A i kdyby, tak co? Nemáte přátele? Vlastně máte. právě s nimi vedete ty kecy typu : Tenkrát to bylo něco! Tak ať vás s vozíčkem naloží do vlaku a hybaj na tu Sázavu!!!
Ale ono se nechce, že? Ono se zpáprdovatělo, že? A takový to "jo tenkrát, to bylo něco!", to jsou jen prázdná gesta vyhaslých sopek. V podvědomí má většina spíš takový - to jsme ale dělali blbosti!!! A nikdy už byste to zažít nechtěli. Sice si lžete, že chtěli, ale nechtěli. Kdyby chtěli, pak byste udělali to, co píšu: Zopákli byste si to. Že to už dneska nejde, jsou jen a pouze výmluvy duševně zestárlých. Úmyslně píšu "duševně", protože jít o fyzično, s tím se dá něco dělat, nějak to vyřešit, nějak si pomoct, nebo někdo může pomoct. S duševním stářím nic udělat nejde. Tam není pomoci. Jak jednou někomu přijde nenormální, neláká ho, nebo dokonce odsuzuje např. všelijaký to blbnutí kdesi u vody, ať už přes den, nebo v době, kdy stánky už zhasínají, ten je starší jak vesmír a jeho působení na Zemi není víc než jen trápení a přežívání bez kousku radosti.
Problém je, že takových nešťastníků je cca 99,999%
Nás normálních je jen cca 0,001% Mno...abych řekl pravdu, není o co stát:D