Paradoxně ten, co nejvíc radí, co dělat a co by se mělo dělat, je v tomto ohledu často nepoužitelný.
Pochopitelně, protože se ho to netýká. Ono v tomhle ani dobře poradit nejde. Každej se s tím musí vyrovnat sám.
No nejhorší je, když si někdo v tomto ohledu připadá jak je velmi zkušený, a přitom opak je pravdou. Vztahy nejsou závody, to nedělá nezkušeného zkušeným. A pokud někdo neumí mluvit, a radí druhým, pak je asi něco špatně.
Já si špatně zvykám, a špatně odvykám. Teď už ale osobně operuju na univerzálně platné radě: času.
U koho ani čas nepomůže, tam už je to patologická emoční závislost. O který tu píše v úvodu.
1
