A jezdí? :-)) Bájo. Bývalo mi v těch starších autobusech šoufl, když jsme jako mrňata jezdili na plavání.
Nejezdí, teda jezdí, ale moderní typ )))) No vidíš, já na plavání nejezdil a málem jsem se utopil v moři ))))
Málem utopil? Tak tos měl veliký štěstí. Taky jsem měla štěstí a
nejednou jsem měla pocit, že jsem v mnohém dítě štěstěny.
Mě právě díky moři, naučil plavat strejda, jako malou desetiletou holku.
Byli jsme tenkrát v Jugoslávii, bylo to těsně před válkou. Plavali jsme
kolem zálivu a když jsem nemohla, pověsila jsem se mu vždycky na chvilku na
krk a plavali jsme dál. Pak jsem zas plavala sama. :-) Strejda už nežije, byl
to fajn člověk. Na plavání jsem dvakrát měla jen rybku, ale právě díky
té dovolené, jsem pak dostala delfína. To bývalo ocenění, jak jsi zdatný
plavec. :-))
Vtip byl, že tam i do zálivu tenkrát připlaval delfín z moře a to jsem ho
viděla poprvé v životě na živo. Byla jsem od něj pár metrů. Moc ráda na
to vzpomínám. :-)
A co že ses málem utopil? nějakej proud?
No já jsem uměl plavat....sice jsem plaval jak tříska na vodě, ale plaval jsem. No tehdy mě srazila velká vlna a pak mě zpětný proud táhl po dně a když jsem se snažil dostat se nahoru, tak přišla další vlna a pak zese zpětný prou a já si tak hezky jezdil po dně a ten písek do mě mlátil a pak když už byla krize se vzduchem, tak jsem se smířil s tím, že se utopím a v tu chvíli se mě v hlavě promítl celý život během pár vteřin )))) Ale nebudu Tě napínat, přežil jsem to :-)))) Tahle událost se mě stala v roce 1975 v Rumunsku ))))
1