Málem utopil? Tak tos měl veliký štěstí. Taky jsem měla štěstí a
nejednou jsem měla pocit, že jsem v mnohém dítě štěstěny.
Mě právě díky moři, naučil plavat strejda, jako malou desetiletou holku.
Byli jsme tenkrát v Jugoslávii, bylo to těsně před válkou. Plavali jsme
kolem zálivu a když jsem nemohla, pověsila jsem se mu vždycky na chvilku na
krk a plavali jsme dál. Pak jsem zas plavala sama. :-) Strejda už nežije, byl
to fajn člověk. Na plavání jsem dvakrát měla jen rybku, ale právě díky
té dovolené, jsem pak dostala delfína. To bývalo ocenění, jak jsi zdatný
plavec. :-))
Vtip byl, že tam i do zálivu tenkrát připlaval delfín z moře a to jsem ho
viděla poprvé v životě na živo. Byla jsem od něj pár metrů. Moc ráda na
to vzpomínám. :-)
A co že ses málem utopil? nějakej proud?
Předmět diskuze:
Fotky
1
) Tak ta mě řekla toto, a já musel
souhlast.....Ty se nebojíš umírání, ale bolesti.