a dávám sem něco k zamyšlení.
Autorem je Marek Orko Vácha.
Milí přátelé,
vrátil jsem se nedávno z Ukrajiny, až daleko z frontové linie, a v té
rychlé jízdě pod protidronovými sítěmi jsem pochopil jednu věc. Hrdinou
se člověk nerodí, hrdinou se člověk stává. To chci říci i vám. Tuto
dobu s touto vládou, jak se rýsuje, jsme si nevybrali, v této době jsme se
ocitli. Válka, ta hybridní, válka o duše, o postoje, o názory každého z
nás již probíhá nejen na Ukrajině, nýbrž i v naší zemi, tuto válku
musíme vyhrát.
Děkuji těm, kteří ji již bojují, děkuji Českým elfům, děkuji Milionu
chvilek, děkuji všem, kdo pracujete pro své komunity a kteří všem kolem
vás říkáte jednu důležitou věc: pravda existuje. Mluvte prosím s lidmi
okolo vás, dnes již víme, že takzvaní dezoláti, frustráti se rodí často
z osamělosti, čerpajíce informace z internetu, ale sami bez mezilidských
vztahů. Mluvte s lidmi.
Zda pravda zvítězí, záleží trochu na Bohu a hodně na vás. Nebojte se,
že je vás málo. Nebojte se lhářů. Nebojte se nikoho z lidí. Nebojte se
zároveň vlastní velikosti. Někteří lidé se rodí velcí, někteří
velikosti dosáhnou a jiným je velikost vnucena, říká v jedné hře
Shakespeare. To je nyní situace našeho národa. I nám je nyní velikost tak
trochu vnucena.
Myšlenka, že za nás a místo nás vyřeší všechny naše problémy naši
političtí představitelé nebo naši náboženští představitelé, by byla
čistá magie, naopak, je to na nás, we the people, jak je v preambuli
americké ústavy, my, lidé. Je čas se změnit z časů environmentálního
žalu do času heroismu.
Na té daleké frontové linii člověk pochopí, že naše země je jen malou
poštovní známkou na velkém globu země, ale důležitou známkou. Není nás
Čechů mnoho, ale právě proto záleží na každém z nás a je to i naše
výhoda. Moje židovskokřesťanská tradice mě naučila jednu věc: není
malých rolí, člověk má s pokorou přijmout svou velikost. Bitva mezi dobrem
a zlem probíhá, a ty jsi jazýčkem na misce vah, jak tobě se zdaří den,
tak ta strana zvítězí. Přijměte prosím odpovědnost za naši zemi,
odpovědnost za vaše komunity, vždyť ve válce hybridní, válce názorů a
stanovisek již jsme, bojujme dobře. Na obzor se dívejte, ne na vlny kolem.
Pravda existuje, a zda zvítězí je na nás. Nyní již nejde o to, co
společnost může udělat pro nás, ale co my můžeme udělat pro
společnost.
Optimista věří, že to dopadne dobře. Člověk naděje ví, že musí on
sám udělat vše proto, aby to dobře dopadlo. Nemusíme být optimisté, ale
nikdy se nesmíme vzdát naděje. Když bych měl parafrázovat výrok Ben
Guriona: být v Česku realistou znamená věřit v zázraky. Věřme v zázraky
a věřme, že my sami musíme udělat vše proto, aby se v České republice
zázraky mohly dít.


a tak se dostanu na Váchovy přednášky
dost často. Vždycky to stojí za to.