základní poučka zní:
z ateisty se vířící stát může,
ale z věřícího ateista nikoliv. 
základní poučka zní:
z ateisty se vířící stát může,
ale z věřícího ateista nikoliv. 
proč myslíš? pokud se stal věřící ateistou, pak jeho víra byla postavena na nějakm podmíněném základě nebo nebyla vůbec.
Také tu máme tlak kultury a tlak rodiny. Děti pobožných rodičů jsou neustále konfrontovány s náboženskou kulturou a když neznají ateistickou alternativu, tak jim vůbec nedojde, že nějaká alternativa ke zbožnosti existuje. No a dítě postupně dospívá a dřív nebo pozděj dojde ke kontaktu s jiným, s ateistickým, světem. Co to s dospívajícím člověkem udělá, jak reaguje, jak ten absolutní protiklad světonázorů zpracuje záleží na mnoha faktorech. Může dojít k psychickým problémům, depresím, agresivitě ..., ale také ke vzniku různých kompromisů a tolerancím.
S tím souhlasím, prostě se proti víře vymezují a vzpírají. někdy nesnášejí náboženství, jako můj tatínek. Maminka zase byla nevěřící... nedokázala akceptovat tradiční víru ŘKC. Zemřela v dost velkm zoufalství a smutku. TAtínek zemřel mnohem klidněji, zdálo se mi že je věřící pořád i když to nikdy nepřiznal.
teměř do smrti recitoval poklekl a políbil lemroucha jeho :-)) a smál se Byl velice veselý a společenský, na farářích nenechal nit suchou. Když jsme mu řekla že se nechám pokřtít, jen povytáhl obočí a říká: A prečo?
Nerozumím ti.

Já jen oponuji tvrzení, že se z věřícího se nemůže stát
nevěřící.
X věřících přestali po nějakých zkušenostech věřit.

Pak tam nebyla základní víra... bezpodmíněná víra, která vyvěrá z podstaty a není nijak dokazatelná či vyvratitelná
jé vířící, to bylo v Trpaslíkovi. kdyby tu tak byl diskutník Tom
Sawyer, ten by se uřehtal. 
Tom hodil ručník do ringu už skoro před šesti lety. A přiznám se, že někdy už s námahou vzdoruji stejnému pokušení.
ad jonatan1:
.."z ateisty se vířící stát může"..
v Turecku mozna ano, ale ze by se z atheisty kuprikladu z Falklandskych ostrovu
stal virici dervis, mi zas az tak pravdepodobne neprijde