Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #157581

Zobrazit vše


| Předmět: O vědomí
02.04.26 15:33:04 | #157581

Ohledně toho pojmu vědomí, tady jsou odkazy na dvě vyjádření od prof. Koukolíka, kde osvětluje jeho význam a ukazuje, jak vrstevnatý je to termín a jev.

První
Druhý



| Předmět: RE: O vědomí
02.04.26 16:11:11 | #157584 (1)

někde jsem od Koukolíka četl, že kompletní škála všech těch schopností, které spadají pod pojem vědomí, kompletně všechny ty vrstvy že se předpokládají jenom u člověka. Ale nemůžu to vyjádření teď najít. Zato jsem našel tohle, co taky stojí za zmínku (ze dvou různých zdrojů):

Často se mluví o takzvaném modu zombie. Zombie byl myšlenkový experiment některých filozofů, kteří si představovali bytost, která vypadá jako člověk, má všechny lidské vlastnosti, jenom nemá vědomí nebo sebeuvědomování. Jakýsi dokonalý robot bez vědomí. Mozek pracuje v modu zombie, nechytejte mě prosím za slovo, v 90 nebo možná více procentech své aktivity. Sebeuvědomování a vědomí je luxus. Luxus, který se užívá k řešení specifických úkolů. Už jsem zmínil, že kdybychom měli vědomě řešit činnost svého svalstva při chůzi po schodech dolů, trvala by chůze odshora dolů pravděpodobně řadu hodin.

Smyslové i další funkční systémy mozku informují vědomí stejně jako sebeuvědomování (jáství). A naopak: sebeuvědomování a vědomí jsou v interakci s ostatními funkčními systémy mozku. Předem je nutné poznamenat, že jak vědomí, tak sebeuvědomování jsou evoluční luxus. Daly by se přirovnat ke známé špičce ledovce pohybující se nad hladinou nevědomí. Většina činnosti funkčních systémů mozku je totiž vědomé pozornosti nepřístupná, přestože ji mohou ovlivňovat. Kdybychom měli myslet na činnost každého svalu, kostí a kloubů a na pohyby očí i rukou při obyčejné cestě ze schodů, sestupovali bychom z patra do patra velmi dlouhou dobu.