Ohledně toho pojmu vědomí, tady jsou odkazy na dvě vyjádření od prof. Koukolíka, kde osvětluje jeho význam a ukazuje, jak vrstevnatý je to termín a jev.
někde jsem od Koukolíka četl, že kompletní škála všech těch schopností, které spadají pod pojem vědomí, kompletně všechny ty vrstvy že se předpokládají jenom u člověka. Ale nemůžu to vyjádření teď najít. Zato jsem našel tohle, co taky stojí za zmínku (ze dvou různých zdrojů):
Často se mluví o takzvaném modu zombie. Zombie byl myšlenkový experiment některých filozofů, kteří si představovali bytost, která vypadá jako člověk, má všechny lidské vlastnosti, jenom nemá vědomí nebo sebeuvědomování. Jakýsi dokonalý robot bez vědomí. Mozek pracuje v modu zombie, nechytejte mě prosím za slovo, v 90 nebo možná více procentech své aktivity. Sebeuvědomování a vědomí je luxus. Luxus, který se užívá k řešení specifických úkolů. Už jsem zmínil, že kdybychom měli vědomě řešit činnost svého svalstva při chůzi po schodech dolů, trvala by chůze odshora dolů pravděpodobně řadu hodin.
Smyslové i další funkční systémy mozku informují vědomí stejně jako sebeuvědomování (jáství). A naopak: sebeuvědomování a vědomí jsou v interakci s ostatními funkčními systémy mozku. Předem je nutné poznamenat, že jak vědomí, tak sebeuvědomování jsou evoluční luxus. Daly by se přirovnat ke známé špičce ledovce pohybující se nad hladinou nevědomí. Většina činnosti funkčních systémů mozku je totiž vědomé pozornosti nepřístupná, přestože ji mohou ovlivňovat. Kdybychom měli myslet na činnost každého svalu, kostí a kloubů a na pohyby očí i rukou při obyčejné cestě ze schodů, sestupovali bychom z patra do patra velmi dlouhou dobu.