díky, napsal to francouzský okultista a spisovatel Éliphas Lévi (vlastním jménem Alphonse Louis Constant).
Okultisté se cítili být nadřazeni nad ostatními... tedy považovali se za vyjímečné, svým způsobem byli. Ale jakmile to dává člověk okázale najevo, něco tam skřípe.
Okultismus je jen varianta pobožnosti.
Je to věření (pověra) v tajemné síly, bytosti, mechaniky z takzvaného
"paranormálního" světa. Světa mimo naše běžné vnímání, ale světa
mající na náš reálný svět a na dění v něm. Okultisté jsou většinou
lidé, kteří si z okultismu udělali živnost, předstíraje, že mají vstup
do toho "paranormálního" světa a nabízejí pověrčivým a hloupým osobám
informace zemřelých otázkou "kam jsi strýčku Alfonzi před svou smrtí
zakopal zlatý poklad? ".
On byl hermetik, on vylíčil náhled hermetismu, a nevím, kde tam čteš, že by dával najevo nějakou výjimečnost. Okultisté se necítili nadřazení a ani dneska se tak necítí.
nevím, o kom je řeč, ale:
Hermetismus je starověký esoterní a filozofický směr. Z vědeckého i náboženského hlediska je často odmítán jako falešná nauka. Důvodem je, že mísí filozofii s magií, alchymií a astrologií, přičemž jeho praktiky a tvrzení nelze vědecky ověřit.
asi tak...
Samozřejmě určitě jsou nějací okultisté, co se cítí nadřazeni.
Jinak autor tam vysvětluje, jak se to má s mýtem a osvětluje důvody, proč
mu někdo rozumí víc a někdo vůbec. Nějaký pocit výjimečnosti jsem tam
nikdy nevnímal.
Možná ještě pro osvětlení, že to jsou upřímná neutrální slova,
můžu podat závěrečnou kapitolu knihy Tajemství katedrál, kterou napsal
alchymista 20. století:
Závěr
(těmi starými Filosofy jsou míněni alchymisté, Tajemstvím je míněna
výroba Kamene mudrců či filosofů, Scire. Potere. Audere. Tacere. je
latinsky poznej, chtěj, odvaž se, mlč)
