Já Ottu neznám vůbec, znám od něho jen tuto jednu větu a mam jí od
Carla Junga, který jí zmiňuje. Prožitek, který bych nazval "setkání s
Bohem", jsem zažil a Otto ho přesně vyjádřil. On ten prožitek je opravdu
zvláštní a pamatuju si, že kdybych ho chtěl tehdy popsat nebo nějak
vyjádřit, tak bych to nesvedl, ale když jsem si pak po letech v tom Jungovi
přečetl ta Ottovo slova, tak jsem vyjekl "to je ono!"
Zajímavé je na tom prožitku to, že se
sám popisuje, poněvadž jeho obsahem je, že vnímáš přítomnost něčeho,
co nese rysy, které automaticky bez uvažování přiřadíš Bohu. Automaticky
to vnímáš jako božství (nikoli intelektuálně, ale prožitkově).
Vzpomínám si, že když se to tehdy dostavilo, tak jsem si v úžasu pro sebe
řekl "tak jestli je něco Bůh, tak právě tohle".

,