Pokušení na poušti:
Lukáš 4
1Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po
poušti
2čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se
skončily, vyhladověl.
3Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho
chléb.“
4Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Člověk nebude živ jenom
chlebem.“
5Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna
království země
6a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž
mně je dána, a komu chci, tomu ji dám:
7Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.“
8Ježíš mu odpověděl: „ Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu
svému, a jeho jediného uctívat.“
9Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl
mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;
10vždyť je psáno ‚andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě
ochránili‘
11a ‚na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen‘.“
12Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha
svého.“
Tak že "dcery boží" nemají se vrhat dolů.., pokoušet tím Hospodinku
Boha svou :-)., protože dole na cimpr pamr rozmlácená zůstane ona, o nikoho
jiného nejde, o tom je náboženství Boha živých, o čem jiném by mělo
být?
Vždyt´celý zákon v jedné větě, miluj bližní tak jako sebe.(Galatkým
5/14)
Mt 7,12) Co nechceš, aby ti jiní činili, nikomu nečiň. To je celá
Tóra, všechno ostatní je jen komentář.“ (Talmud, Šabbat 31a) Nedělej
druhým, co nechceš, aby dělali tobě.“ (Konfucius, Analekta 15,23)
