Rozcestník >> Náboženství >> Bohové jste

To s tím přece nijak nesouvisí. Hodně jsem cestovala, a vím že v jiných zemích je jiná tradice a je také jiné náboženství a to vytváří charakter a tradici dané země.
Již jsem dost stará na to abych pochopila že to co máme zde patří k tomu nejlepšímu a nejcennějšímu a je třea si to chránit. A patří k tomu i naše tradice, historické souvislosti a kulturní bohatství. Na vše můžeme být hrdi. Nestydím se za to že jsem křesťanka, hlasím se k tomu jako k dědictví naší kultury. Opravdu jsem na to hrdá když mohu někam přijít a říct, že jsem z České repubiky a že jsem křesťanka.

Křesťanství je především náboženství, jako každé jiné. Máme tady kulturní památky, různé zvyky, lidové kroje, nářečí, to je pro mě kulturní dědictví, tradice. Křesťanství nás dějinami provázelo a jak na tom bylo, jak se chovalo a zda bylo prospěšné pro člověka? To přenechám k posouzení historikům a individuálnímu úsudku každého jedince. Ať se rozhodne sám, zda mu může přinést, přineslo něco dobrého a nebo ne. Nikoho nemůžeš nutit, aby věřil a pokud to uděláš, pak už opouštíš etické zákony a právě často i postuláty na kterých stojí víra samotná. To je na tom to krásné, že hlava může souhlasně kývat a přesto mysl si myslí své.
Klidně můžeš říci, jsem z České republiky, tvá víra s tím nemá nic společného. V cizině stejně nejvíce slyší na to "jsem z Československa" a většina cizinců ví i kde bývalá společná vlast leží, mám vlastní zkušenost

Nikoho k ničemu nenutím, to je to poslední... nemám ráda ani když někdo něco nutí mně.

Tak jsem to nemyslel, myslím to obecně. Vira je pro mě individuální věc a nevysmívám se žádné.

víra je individuální, nemůže být ani jiná pokud ji uznám jako nejhlubší intimitu. Ovšem i jako vyjádření hluboké intimity a osobní spirituaity by měla lidi zbližovat nikoliv odcizovat. V tomhle jsem asi idealistka. Věřím že křesťanství tedy takové to jednoduché katolictví lidi sbližuje.

Ja spíš zažívám že Slovo Boží zbližuje .

Přesně tak, to zažívám. Protože vnitřně člověka projasňuje.

Se vším souhlasím, krom té polední věty. Ta už je sporná a ať si každý udělá obrázek sám:-)

No právě, já za svůj život toho odzkoušela tolik, že nakonec mi zbylo to kde jsem... nic jiného mě nepřineslo tolik pokoje.

Pokud ti to pomáhá, pak u toho určitě zůstaň. To je to nejlepší, co můžeš v životě udělat.