V horách Himálaje žil starý učitel jménem Govinda. Lidé ho znali jako
mudrce, který nikdy neztrácel klid. Jednou za ním přišel poutník, zlomený
bolestí, jeho rodina se rozpadla, přátelé se odvrátili a on cítil, že
láska je jen klam.
Govinda mu podal malý hliněný džbán a řekl: "Napij se."
Poutník se napil, ale voda byla kalná. Učitel mu pak ukázal pramen vysoko v
horách, kde voda byla čistá a průzračná. "Vidíš,“ řekl Govinda,
"láska, kterou hledáš venku, je jako ta kalná voda, plná prachu světa. Ale
pramen je uvnitř tebe. Tam je nejčistší láska, která překoná vše.“
Poutník se učil meditovat, hledat pramen v sobě. Časem zjistil, že když
jeho srdce září soucitem, lidé kolem něj se mění. Rodina se k němu
vrátila, přátelé našli cestu zpět. Nebylo to proto, že by je
přesvědčoval, ale proto, že láska z jeho nitra se stala pramenem, který
všechny občerstvoval:-)
