Galapážské pěnkavy mu zůstaly záhadou, byl přesvědčen, že si hledaly potravu společně, bez jakýchkoli rozdílů, neuvědomoval si důležitost jejich rozdílných zobáků. K tomu přistupuje ještě fakt, že mu činilo potíže rozeznávat jednotlivé druhy či místa jejich výskytu; stále měl za to, že jeho sbírka obsahuje pěnkavy, střízlíky, ‘tlustozobce’, a ‘vlhovce’ (příbuzné kosů). Nevěděl nic o tom, že se jednotlivé blízce příbuzné skupiny mohou specializovat a adaptovat na odlišné environmentální niky. Ptáci mu nepřipadali důležití, když je dost špatně označené daroval 4. [ledna 1837] Zoologické společnosti.

