Dobré ráno, bratře a příteli můj! 
Jste-li toho schopen, popřemýšlejte, zda je Váš příspěvek plný
lásky a úcty k Bohu Otci lidstva! 
Dobré ráno, bratře a příteli můj! 
Jste-li toho schopen, popřemýšlejte, zda je Váš příspěvek plný
lásky a úcty k Bohu Otci lidstva! 
Dobře, až ty popřemýšlíš, zdali lživé a velmi brutální osočování druhých ze spolčením s Ďáblem v sobě obsahuje lásku a uctu k Tatínkovi, ano?
Jen Bůh zná pravdu a lež! A Vy Bohem lidstva nejste! 
Čím dřív si to uvědomíte, tím méně zla tu spácháte... 
Zas mě napadáš a urážíš? Zaměř se sám na sebe....koho a proč tu neustále urážíš .
přestaň tupě slovíčkařit a začni si uvědomovat, co děláš a velmi, velmi !! vážit svá slova....jasné?
Chápu Vás, vztekáte se, ale má vina to není! To je následek Vašeho
zlého přístupu k Bohu Stvořiteli, Otci, Pánu a Spasiteli lidstva! A Váš
přístup ke mně raději už ani komentovat nebudu... 
Optejte se sám sebe: "Nedokládají mnohé mé zlé skutky, že jsem
skutečně posedlý démonem?" 
Opakuji Vám! Já Vás neurážím! Pouze nezatajuji pravdu, jak se tu velmi
často chováte!!! 
Polepšete se, a já Vás možná i pochválím, zjistím-li, že je to
skutečně upřímné! 
Jakou zas pravdu? Podle tebe je pravda tvůj demagogicko-lživý, ničím nepodloženým výblitek, že jsem posedlý? jsi magor nebo idiot? A budeš to argumentovat tím, že tady dělám zlé skutky? A kdo je nedělá? Všichni, tudíž jsou, podle tvého tupoidiotprincipu, všichni posedlí? Ty hochu ale urychleně se vzpamatuj, ano?
Vnímáte svůj způsob psaní? Lidově
řečeno: "JE TO HNUS." 
Bratře! Příteli můj milovaný!
Odpouštím Vám. 
nikoli...to se opět pleteš-), víš co je opravdový HNUS? Tvá hraná a lživá lásečka, kterou tady prezentuješ, děláš se tak moc láskyplným a pak primitivno tupě obhajuješ své odporné chování, kdy LŽIVĚ druhé obvinuješ z velmi, ale velmi závažné věci, jako je posedlost. Už jsi pochopil, co je OPRAVDODVÝ HNUS?
už jsem ti xkrát psal, že máš ODPUSTIT hlavně sám sobě-), učiň tak. Jinak se budeš motat stále v kruhu a budeš si vymýšlet pomocné konstrukty a absurdnosti, jako např. Boha, který nás absolutně řídí. (nechci být špatným prorokem, ale že ty máš problém vyrovnat se se svou minulostí? Ten absurdní konstrukt, kde věříš v Boha, který řídí každý tvůj (náš) krok, je evidentní potřeba zbavit se své viny, se kterou se neumíš vyrovnat).