Rozcestník >> Náboženství >> ❤️ Bůh Izraele ❤️

Mišo takovou ženu si najdi na svou cestu životem :-Aleaxandra david Neel....překlad je trochu kostrbaty ale ty se v tom vyznaš.-)
Život 101 let - z toho třicet žilo na Dálném východě - více než 30 napsaných knih, přes dvě století strávených jako hlavní hrdina, počínaje Belle Époque až po studentské vzpoury v roce 1968.
Toto jsou jen některá z „čísel“ opravdu výjimečné ženy, první západní, která kdy navštívila v roce 1924 Lhasa, hlavní město a svaté město tibetského buddhismu.
Alexandra David-Néel se narodila 24. října 1868 na okraji Paříže francouzské Ugonotě a socialistce a belgické katoličce a panovnici, která byla v mnoha ohledech opakem svého manžela.
Už od malička jsem si přála, jak sama psala, "jít za zahradní bránu a jít do neznáma", představovala jsem si místo, kde bych mohla sedět sama a meditovat, bez nikoho vedle sebe.
Přesně pro to, ve věku 16 let opustil rodinný dům v Belgii, v době, kdy byly považovány za bláznivé ženy, nebo prostitutky, aby pěšky dojel do Holandska a odtud na palubu do Anglie, dále Itálie, Francie a Španělska, na nekonečnou pouť.
V Londýně se setkala s paní Morganovou, která ji uvedla do úzkého světa teosofie, proudu myšlenek, pro který patří všechny živé bytosti do jediné rodiny, ve které jsou různá náboženství projevem jediné pravdy, kterou ona - dcera protestanta a Katolík - byl perfektně spojen.
V tomto prostředí poprvé přistoupila k zenovému buddhismu, že rozkvetl až do bodu, kdy se stal důvodem života, který ji dotlačil mimo jiné ke studiu orientálních jazyků od sanskrtu po tibetšt
Ve věku 21 let se poprvé vydal do Indie se záměrem pokračovat ve studiu.
Zpět v Evropě bez peněz se snažila žít "na západě", ale denně se střetla s limity - pro ni nesnesitelné - vnucované její druh konvencemi času, až se rozhodla přijmout práci lyrické zpěvačky v Hanoj Opera za jediným účelem Návrat na Dálný východ.
Ve Vietnamu jsem zůstal v letech 1895 až 1897, v roce, kdy jsem se vrátil do Francie, abych narazil na inženýra Philipa Néela, který se v roce 1904 oženil bez dopravy, protože jí zaručoval jistou ekonomickou solidnost; ona mu naopak dala společenskou prestiž vyplývající z manželství s žena, která již byla vytvořena jméno z jeho prvních spisů.
Alexandřino odpuzování sexu a všeho, co bylo mužské, způsobené také pokrytectvím společnosti, kde se muži žení, aby měli děti, ale našli potěšení mimo manželské pouto, ji okamžitě přimělo k tomu, aby trávila velmi málo času vedle svého manžela, který přesto vždy živil ve své show náklonnost
Ing. Néel, chápající psychické nepohodlí své ženy, přijal jeho návrh vydat se na „dlouhou cestu“ sám na východ a v roce 1911 ji opustil bez představ, že ji 14 let už nikdy neuvidí.
Indie a velmi tajemný Sikkim (malý himalájský stát) byly prvními etapy jeho cesty. Právě v Gangtoku zná místního Maharadžu, dalajlámu a „Gomčena“ („velkého meditátora“) lachenského kláštera, kterého se stal více než dva roky učedníkem následování jeho učení, během nichž se jeho fyzička proměnila, oživovala.
Vždy v Sikkimu potkala čtrnáctiletého chlapce Aphura Yongdena, u kterého cítila bezprostřední duchovní spojení, když si ho adoptovala jako syna a držela ho po boku přes čtyřicet let až do jeho předčasné smrti.
Nyní velmi odborník na zenový buddhismus, s nímž cestoval do Japonska, Koreje, Číny a Mongolska, kde dlouho pobýval v klášteře Kumbum, kde v jedné ze svých knih kouzelně popsal mimořádný ranní průvod asi 3 800 buddhistických mnichů zamířil do medita
Cestování pěšky aneb když to šlo tak na oslu nebo jaku v roce 1923 jsem dorazil v přestrojení a oblečený za muže vždy věrný Yongden bájné tibetské město Lhasa zakázané ženám kde jsem se dlouho bavil ale nakonec objevil a pronásledoval protože z jediných "vice" západních pozůstatků: každý den se horkou koupel v přenosné vaně, kterou měl s sebou.
V roce 1925 se vrátila do Francie, odloučila se svým manželem, se kterým vždy udržovala srdečné vztahy, aby se usadila s Yongdenem v Provence, v Digne-les-Bains, ve vile „Samten-Dzong („Pevnost meditace“), kde se věnovala psaní svých mnoha knih, mezi nimi i slavné „Voyage of Pařížan "ve Lhase", zároveň přijímá návštěvníky z celého světa, vždy se bavil svými úvahami, a nedaří se občas vrátit na milovaný východ.
Krátce před 8. září 1969, téměř sto let starý, chtěl obnovit svůj pas s myšlenkou vydat se na poslední cestu, která by místo toho v roce 1973 vytvořila jeho a Yongdenův popel, aby byl rozptýlen v posvátných vodách Gangy v Benares, jako tak toužila.

Staročeské přísloví: Za každým mělnickym Čechem,stojí čert s měchem:-)

obyčejna lidskost je vic než kdejaky samoliby ukřičeny kazatel z melnika mavajici citaty :-)......Víte, kdo zachrání svět? Muž, který pěstuje své pšeničné pole, který je spokojený s tím, co má, stařec, který čte báseň, komu záleží na zvířeti, který odpouští, kdo dělá radost druhým.:-)

ZLO A DOBRO ŽIJE V LIDECH z vůle Boží, ale ZLO v lidech pomine a DOBRO v nás zůstane.

Máme tu nový Boží den.

DEN LÁSKY A MILOSTI BOŽÍ NAŠEHO MILUJÍCÍHO TATÍNKA!

A ty půvabné červánky na obloze venku za oknem to dokreslují...

🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵

🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵🎵