Vůbec ne ja jenom nelžu, měla jsem dnes v batohu pro bezdomovce dvě uháčkovaní čepice a to ani nemrzlo.
Žádného jsem nepotkala ale pro jistotu je sebou nosím aby jsem mohla obdarovat.
Je to od Vás
hezké! Ale ta svačina by je jistě také potěšila! 
(Nyní už máte pouhý krůček ke svatosti, kdy je pozvete k sobě domů, aby měli kde přespat...)
Pečivo se může darovat už při nákupu a vy děláte co pro bezdomovce když už je o tom řeč?
Ubytovávat nikoho nemohu neb jsem taky socka a musela by jsem to nahlásit že tu u mne nikdo bydlí a kdyby měli dluhy tak mi sem vlítnou exekutoři a sebrali by mi i tu pitomou klávesnici :-)..
O bezdomovce je v česku docela dobře postaráno je mnoho terénních sociálních pracovníků kteří jejich situace s nimi řeší.
Určitě je :-)
Milovat máme bližní tak jako sebe a ne víc jak sebe :-).
Nestarám se o Vaši postel, i když je jistě pohodlná!
A ani Vám ji nezávidím, já má v bytě postele dvě, i když na jedné nikdo
nespí ani neodpočívá...
A opakuji Vám, já jsem zlý člověk! Skutečný zločinec! Ale neskrývám
to...
Nehraji si na lidumila! Netvářím se pokrytecky jako "Boží svatý člověk",
který baští tělo "Krista"!
Bůh Otec můj a náš se o mne postaral velmi hezky! Ale byly doby, kdy jsem
spal na ubytovně a nic jsem nevlastnil. Dokonce jsem byl i zadlužený, i když
jsem si to ani neuvědomoval... Spal jsem i pod mostem! Spal jsem i v takové
veliké papírové krabici, když venku mrzlo. Dokonce jsem spal i jen tak
nepřikrytý na lavičce a všude byla jinovatka! Poznal jsem toho hodně! Mám
jizvy na těle i na kostech! Ale proč o tom psát?
Jen a jen díky Tatínkovi, našemu Bohu, mám dnes vlastní družstevní byt
2+1+3L s překrásným výhledem. Mám tu teplo, koupu se ve vaně, nezatěžuji
sociální služby... Ale jedno vím! Zítra může být vše jinak, rozhodne-li
Bůh, abych ten byt někomu daroval! A já se mohu opět toulat světem a spát
pod širákem nebo pod mostem, bude-li pršet. Umím žít na ulici. Neštítím
se dojídat zbytky jídla... Jsem prostě člověk.
Víte, ono není vůbec snadné milovat bližního svého jako sebe
samého!
Psát o tom snadné je! V Bibli se o tom píše! Stačí to odcitovat! Ale kdo z
nás to zvládá žít?!
Já osobně to nezvládám vůbec! Přeji lidem DOBRO, ale dobrák nejsem!
Můj vztah k lidem je hodně odtažitý... Lidem nedůvěřuji - to mě život
naučil.
V Praze občas potkávám žebráka, který vlastní vilu v Praze a
minimálně jedno auto! Přijede do centra, zaparkuje, vystoupí, uvelebí se
někde v centru a tváří se, jako by týden nejedl... Po sametové revoluci se
mu peníze jen hrnuly, dnes už to tak slavné není! Novináři o něm totiž
před několika lety napsali pravdu, jakým boháčem je... Vnímám ho tedy
jako komedianta! Ale tím to končí.
A psát o žebravých profesionálech z Rumunska raději ani moc nebudu. Ráno
je rozvezou na různá místa v Praze. Ve dne jim rozvezou jídlo a shrábnou
první zisky! A večer je zase odvezou tam, kde nocují.
I proto cituji 2.přikázání málokdy! Ovšem to první cituji často a velmi rád - to mi pramení v srdci.
Potom se
Vám omlouvám. Poděkovali Vám? 
Mapujete to,
co smí mapovat jen Bůh, který jediný je nestranný... 
Je toto Vaše
uvažování láskyplné? 
A víte kolik
lidí spí na zemi pod kartonem?