V tom nemáte pravdu! Děti milují své rodiče a na sebe se svou láskou
nemyslí... 
Dokud v sobě opět neprobudíte dítě, kterým před Bohem jste, budete pouze
sobecky sebestředný... 
I děti ještě neumí milovat všechny bytosti to je učí vnitřně Bůh,
otázka je jak duchovně se probouzí a kdo je vede.Tedy když dítě pláče
že má hlad,nebo že není po něm vychází z něj nekontrolované ego,to ego
co se dá formovat Boží milostí.Tam pak vzniká i soulad právě kdo dítě
vede.Kdyz povedes dítě v duchovnu jeho vnitřní lásku k Bohu mohu rozvinout
a ono mi to vrátí láskou ,kde už z něj Bůh vychází v té čisté lásce
ke všem,tedy i ke mně. 
Pro dítě jsou Bohy rodiče, takže z pohledu milovaného dítěte láska vskutku pramení v srdcích Božích.
Ano, ale považují je za Bohy, všemocné a vševědoucí. To ti potvrdí každý rodič. Reálnější náhled na rodiče děti získávají až v prepubertě, v pubertě pak většinou rodiče odsuzují, aby po dosažení dospělosti začali rodiče opět uznávat, ale už s vědomím, že rozhodně nejsou všemohoucími a vševědoucími Bohy.
Ž 82,6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
No právě toho jsem si všimla že je Bible psána jenom v rodě mužském
což bylo asi tím že ženy vtehdy číst ani psát neuměly a nebo byl jenom
jeden rod ?
Pokusili se to novodobější překladatelé napravit tím že syny přeložili
na děti ale to není moc šťastný a nebo zdařilý překlad.
Ale povšimla jsem si že člověk, muž a žena je obraz a podobenství Boha. (Genezis 1/26,27)
Právě malé děti jsou sobecky sebestředné. Naproti tomu obětavost je znakem zralosti, které však ne každý dosáhne. Obětavý člověk miluje sám sebe, a proto může činit druhým, co chce, aby druzí činili jemu.
1