Bratře, Tatínek tu bývá vždy se mnou!
A věřte nebo ne, my dva jsme tu spolu šťastní a souzníme v jednotě
LÁSKY.
Byl to právě Bůh Stvořitel, Otec, Pán a Spasitel náš, kdo tu
Človíčkovi zařídil novou virtuální komůrku, když mu tu první začali
okupovat hodně nesnášenliví lidé, kterým se tam zalíbilo. Aby také ne,
byla a je to Boží komůrka a ty jsou vždycky hezké a útulné! Já jim to
přeji, že tam jsou pod ochranou našeho nebeského Tatínka! Miluje je jako
mne a možná občas i o trochu víc než mne, ale to je v pořádku! Já na ně
nežárlím - jsem rád, že Tatínek miluje nás všechny. Vždyť i oni jsou
jeho vlastními milovanými dětmi! Vlastními syny a dcerami! Nejsem jako Vy!
Vy potřebujete obecenstvo! Exhibicionismus je tedy vlastní spíše Vám!
Předvádíte se! Človíček ne! Človíček Tatínka miluje. Těžko můžete
chápat vztah Boha Stvořitele, Otce, Pána a Spasitele lidstva k němu! Ale to
nevadí - není to důležité. Vy máte v BOŽÍ HŘE o dobru a zlu roli svou a
Človíček také! Ty dvě role jsou dočasně naprosto rozdílné. Človíček
má k Tatínkovi lásku, úctu a důvěru! Človíček nepotřebuje ke
komunikaci s Bohem Otcem svým prostředníky! Človíček Tatínka miluje! Nebo
si snad myslíte, že Ježíš, ve své roli Syna Člověka, potřeboval ke
komunikaci s Bohem Otcem lidstva nějakého prostředníka? Stejně tak
žádného prostředníka nepotřebuje Člověk Syn Boží - ten směšný
Človíček, co si tu s Tatínkem tak rozumí i bez lidského obecenstva.
Každé slovo má svůj význam! A svůj význam má i každý "smajlík"! Vám
se líbí "smajlík" sanitky a človíčkovi "smajlík" srdíčka! Už to
vypovídá o tom, jak rozdílné jsou Vaše současné role! Vy tu Boha Otce
svého nevnímáte, obelháváte se, že si tu Človíček píše sám se sebou,
ale Človíček tu přítomnost Tatínka vnímá a září láskou a radostí.
Mějte se tedy moc a moc hezky! Vaše i má cesta vede do Božího Ráje! Snad
Vás to trochu uklidní a nebudete mít o mne strach.