Navštívil rabína, Ephraim, chuďas: "Poraď, rabi, co mám dělat. Máme
jednu malou světničku a v ní jsme já, moje žena, moje čtyři děti, bubele
a švígrmutr. Já se snad zblázním, tam není k hnutí a žádný klid."
- "Jdi, kup si kozu, a doveď ji domů."
"Ale rabi, to přece..."
"Jak jsem řekl..."
Jde tedy Ephraim, koupí kozu a přivede ji domů.
Za týden je zase za rabim a už ve dveřích volá: "Rabi, to snad není
možný. Tam není k hnutí..."
- Rabi ho nenechá domluvit a povídá: "Kup deset slepic a doveď je domů."
Zničený chuďas za poslední peníze koupí deset slepic a přivede je
domů.
Za pár dní je už zase u rabína: "Rabi, já tomu nerozumím, já se snad
zblázním. Koza mečí, žena křičí, slepice lítají všude..."
- "Jdi a přiveď domů dvě ovce..."
Stalo se.
Za čtrnáct dní přijde úplně zničený Ephraim k rabimu, nadechne se, a
než spustí, nařídí mu rabín: "Jdi domů, vyžeň kozu, vyžeň slepice a
odveď ovce..."
Druhý den je Ephraim u rabiho jako na koni: "Rabi, rabi, všechno jsem udělal,
jak jsi řekl. To je krása! Ten klid. A toho volného místa..."
P.S. To, co odmítáme, nám Bůh poskytuje ve stále větší míře, dokud
nepochopíme, jak jsme se měli na počátku dobře! A rázem jsou všechny
naše starosti pryč...
