Zase jen LZES !
Rectina, kterou byl text Boziho slova zapsan nepouziva zadne velka ci mala
pismena.
V kontextu v kterem jsou pouzita tato slova ap. Pavlem v nem zcela jasne
rozlisuje osobu Boziho Syna Jezise Krista od osoby BOHA, kteremu mame za prijeti
Krista a jednotu s nim dekovat.
"6 Jak jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, tak žijte v jednotě s ním, 7 buďte v něm zakořeněni a na něm budováni a buďte upevňováni ve víře, jak jste se učili, a neustále děkujte Bohu.
8 Dávejte si pozor, aby vás nikdo neodvedl jako zajatce prostřednictvím filozofie a prázdného podvodu, které jsou založené na lidských tradicích, na základních principech tohoto světa, a ne na Kristu. 9 Vždyť je to on, v kom je ztělesněná veškerá plnost božské podstaty. 10 A tak jste jeho prostřednictvím získali plnost i vy – prostřednictvím toho, kdo je hlavou veškeré vlády a moci."
Ty tu ale zamerne zamlcujes kontext techto slov a neuvadis to, ze tu plnost božské podstaty, ktera je zosobnena v osobe Krista ji prave jeho PROSTREDNICTVIM od OTCE ziskali i jeho ucenici a je tu tedy zrejme az se drzime toho uceni KRISTA a ne nejake lidske filozofie, ze tu touto plnosti neni jiste mysleno to, ze jsou i ty ucenici soucasti nejakeho tajemneho vicejedinneho boha o kterem pritom v Bozim slove a Kristovem uceni neni ani jedina zminka.
"...Liddellův a Scottův Greek-English Lexicon však definuje výraz the·oʹtes v podstatě stejně jako definuje thei·oʹtes; dává mu totiž význam „božskost, božská přirozenost“. (S. 792) Syrská Pešita a latinská Vulgáta překládají toto slovo jako „božství“. Také zde je tedy opodstatněné překládat slovo the·oʹtes tak, že se vztahuje na vlastnost, a ne na osobnost...."
Filozofii plnou lzi podvodu a novych slov a vyrazu jenz nejsou ucenim Boziho slova do sveho vysveteleni o Bohu pouzili prave krestansky odpadlici jako ty, kde vime, ze i ta lziva nauka o trojjedinem bohu byla prosazena az moci rimskych cisaru, ne driv nez v 4 stoleti n.l. Nicejsky (325 n.l) a Konstantinopolsky koncil r. 381 n.l.
prima citace z rimsko katolickeho katechizmu
"251 Pro vyjádření článku víry o Trojici musela církev vyvinout
vlastní terminologii s pomocí pojmů filozofického původu:
"podstata", "osoba" nebo "hypostaze", "vztah", atd..."
Dominikánský kněz Marie-Émile Boismard se sice snažil najít nějaké biblické pasáže, které by dogma o Trojici podporovaly, ale ve své knize À l’aube du christianisme — La naissance des dogmes (Na úsvitu křesťanství — Zrození dogmat) napsal: „Tvrzení, že existují tři osoby v jednom Bohu . . . v Novém zákoně nelze nikde najít.“
„Mohlo by se zdát, že dogma o Trojici v podstatě vzniklo koncem 4. století. V určitém smyslu je tomu tak. . . . Formulace ‚jeden Bůh ve třech osobách‘ nebyla pevně stanovena, rozhodně nebyla plně vtělena do křesťanského života a do křesťanského vyznání víry, dříve než na konci 4. století.“ (New Catholic Encyclopedia, 1967, svazek 14, strana 299)
„Nikajský koncil se sešel 20. května roku 325 [n. l.]. Konstantin mu sám předsedal, aktivně řídil diskuse a osobně navrhl (v novem vyznani krestanske viry) . . . klíčovou formulaci, která vyjádřila vztah Krista k Bohu ve vyznání vydaném koncilem, totiž že je ‚jedné podstaty s Otcem‘. . . . Biskupové, zastrašení císařem, až na pouhé dvě výjimky vyznání víry podepsali, mnozí značně proti svému smýšlení.“ (Encyclopædia Britannica, 1970, svazek 6, strana 386)
