ale kde že hodinky je jen věc co jsem po nich toužil a už je mám a netoužím ,člověk pořád se nad něčím honí a touží mít to a to, kousek štěstí ,ale v prožitcích je má jen chvilku ,vždy pominou.
I male deti se umi chvili tesit z urcitych novych hracek. Treba nase
kamaradka Sinduska pejsek jorksirek ma obrovskou radost kdyz ma u sebe jen
kousek klacika a brani si ho kdyz ji ho chce treba nas dalsi kamarad Rambik taky
jorksire vzit, ale po par minutach tento klacik nakonec i sama nekde polozi a
oposti ho a nechava ho byt zvlast, kdyz uz o tento jeji klacik uz nikdo jiny
zajem nema, ale treba ji zacne zajimat prave ten klacik, co ho ma ten Rambik a
ten se mu snazi vzit 
já ty hodinky natahovací stále mám ,dal jsem je bokem a teď mám sportovní hodinky co mi monitorují vše od garminů už rok na ruce ,ale jak píšu chtěl jsem je jsem po nich toužil a teď je mám jako samozřejmost součást těla a pomáhají mi při sportování a všem co umí .Jinak teď dost často vždy zvažuji ,potřebuji to nutně,obejdu se bez toho a tak,třeba se mi líbili sluneční brýle se zatmavováním podle počasí a usoudil že je to zbytečnost,obyčejná u mě by byla machrovina a chvilkovost rozmarů mého ega.Řekl jsem si mám už dvoje brýle,jedny na normální nošení a druhé na sport to stačí .Je to už jen malichernost,už si kupuji věci jen že jsou nutné .
Vidis a tu na zemi jsou pritom lidi, co si nic nekupuji a vse potrebne pro svuj pozehnany a stastny zivot dostavaji jako dar od Stvoritele naseho zivota.
Touzit po tech pominutelnych vecech, co opravdu nejsou nijak zvlast dulezite pro nas zivot jiste moc rozumne neni. Kdyz ti ale neco prinasi radost v tvem zivote a nevede te to k nerozumnemu a nelaskevemu chovani vuci jinym lidem a neskodi to v konecnem dusledku ani tobe samotnemu, tak to problem neni. Horsi je kdyz nekdo trpi proto, ze podobne veci nema a nebo kdyz o ne prijde.
Ano to chápu tedy když takovému člověku dávám na odiv že se mám lépe, což je u mě nechutné a rád pomohu když vím že to pomůže jemu aniž by si zvykl třeba na pomoc mou .
