V nekonečném času by trvalo nekonečně dlouho než by nastal dnešek. Ale víme, že dnešek je dnes. Takže nekonečný čas netrvá.
V nekonečném času by trvalo nekonečně dlouho než by nastal dnešek. Ale víme, že dnešek je dnes. Takže nekonečný čas netrvá.
představ si nekonečně dlouhou rouru...v ní voda...ta voda je na jednom
místě zmrzlá...ten kus ledu se posouvá...je daleko lepší, když zmrzlá
část vody zamrne, zároveň kousek před ní zmrzne znova a zároveň za ní
roztaje...tak se led posouvá...netlačí vodu, ale posouvá se zamrzáním a
rrozmrzáním...no...to je nejjednodušší příklad jednoduchosti
vesmíru...vždy vybírá ten nejsnazší a zároveň efektní způsob...DNEŠEK
JE DNES A TEĎ...TEĎ TRVÁ NEKONEČNĚ DLOUHO, ZATÍMCO SE MĚNÍ TVARY ZVUKY,
VŮNĚ, SKUPENSTVÍ...DNES NENÍ VHODNÝ ČASOVÝ TERMÍN...TEĎ JE ČASOVÝ
TERMÍN TRRVAJÍCÍ VĚČNĚ
BOŽE POLIB HO MÚZOU 
To je úžasné! Já na té nekonečné rouře chci udělat body, abych ten posun ledu mohl lépe sledovat. Tak se vydám na začátek té roury, ale nějak k němu nemohu dojít. Konec se mi stále ztrácí v nedohlednu. Tak si určím odhadem dva metry ode mne místo, na kterém tu první tečku udělám, a vyrazím k němu. Ale ani k němu nemohu nějak dojít, protože nekonečný čas, ve kterém se pohybuji, způsobuje, že trvá nekonečně dlouho, než ty dva metry urazím, nikdy k tomu místu nedojdu, leda by ta roura přece jen měla někde konec nebo počátek. Nemyslím si, že ta mrznoucí voda bude mít lepší výsledek.
Já si to zatím nemyslím, protože mu na pomoc přišla „Kostiruk“ s teorii, kterou se pokouší nahradit čas, a sice s „věčně přítomným teď“. Slabinou té myšlenky bude nejspíš to, že ono „stálé přítomné teď“ se také, jako vše ostatní, musí pohybovat po časové ose. Ale zatím nejsem políben modlitbou žádanou múzou, tak nevím co se bude dít, až k políbení dojde.
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky