Otče!
Lásko moje!
Pomáhej mi, prosím, abych byl pro
všechny přítelem, který je neúnavně očekává, který dobrotivě
přijímá, který dává s láskou, který poslouchá a neunaví se, který
děkuje s radostí, Tatínku můj milovaný...
Přítelem, který je vždy k
nalezení, když ho někdo potřebuje.
Pomáhej mi, Bože a Pane můj
jediný, prosím, abych byl vždy tam, kde mne někdo potřebuje, abych byl
přítelem, u kterého si mohou ostatní vždy a za všech okolností
odpočinout, abych vyzařoval radost a pokoj, Tvůj pokoj, Tatínku můj
milovaný...
Učiň, prosím, abych byl připraven
přijímat především slabé a vyvržené.
Jedině tak, i když nebudu vykonávat
nějaké zvláštní skutky, jedině tak mohu pomoci druhým, aby Tě cítili
blizoučko, Lásko moje, velmi, velmi blizoučko, Tatínku můj milovaný, plný
něhy a laskavosti...

Vy máte ale starosti!
Někdo se k těm slovům postaví jako
pyšný mravokárce! 
A někdo si povzdechne, kéž bych i já
měl podobně láskyplné přání a poděkuje Bohu Otci svému milovanému za
tu nenápadnou inspiraci... 