"Elohim , singulární Eloah (hebrejsky: Bůh), Bůh Izraele ve Starém zákoně . Množství majestátu, termín Elohim - i když se někdy používá pro jiná božstva, jako je moabský bůh Chemosh, sidonská bohyně Astarte, a také pro další majestátní bytosti, jako jsou andělé, králové, soudci (starozákonní shofeṭim ) a Mesiáš - je ve Starém zákoně obvykle pouzito pro jediného izraelského Boha, jehož osobní jméno bylo Mojžíšovi zjeveno jako JHWH nebo Jahve ( qv ). Když se hovoří o Yahwehovi, elohim velmi často doprovází článek ha- znamená v kombinaci „Bůh“ a někdy s další identifikací Elohim ḥayyim, což znamená „živý Bůh“.
Ačkoli Elohim má tvar množného čísla, je chápán v
singulárním smyslu. Tak, v Genesis slova, „Na počátku Bůh
(Elohim) stvořil nebesa a zemi,“ Elohim je v monoteistické konotaci
, ačkoli jeho gramatická struktura se zdá polytheisticka.
Izraelité si pravděpodobně vypůjčili kanaanské plurální
podstatné jméno Elohim a ve svých kultovních praktikách a
teologických úvahách jej učinili významově
jednotným."
https://www.britannica.com/topic/Elohim
