při setkani s takovymi lidmi je lepši se na ne jen plčky soucitně usmivat s jemnym usměvem,ale nepouživat slova nebot tito lide stejne si nedaji nic vysvetlit a vehementně se drži toho sveho,hledet na ně soucitně s vědomím jak maji dlouhou cestu a bolestnou před sebou jako mnoho jinych dokud nepochopi že nejsou jen telem a mysli a hlavne egem i kdyby bylo sebesvatejši tak nemohou projit uzkou branou do kralovstvi Pravdy tam musi odložit vše a toho se tito jedinci boji vice než smrti