Když se vedle mě někdo rozčílí nevsimam si jeho negace není má je jeho .
ale zase nebyt škodoliby a mit soucit s tim člověkem,ktery nevi jak se věci maji,jak vznika hnev a jak je škodlivy
Ano to ano většinou nevsimam si jeho negace jako třeba nemluvím k němu počkám až třeba po delší době až cítím že je v pohodě.
zustat vnitně tichy a možna dotyčny si potom uvedomí ve vyčitkach svědomíněco:-)
Někdy negace nepatří mě třeba něčemu proto když je někdo v negaci právě ho nechávám být poněvadž by to nemuselo být dobré už že v negaci by zapletl i mě do toho co řeší.Jsem se naučil od Duška toto jednou říkal.
někteři lide jsou nerudni jako jeden profesor když si k němu chtěl v jidelně přisednout jeden žak a profesor mu pyšně řekl-prominte,ale labuˇnemuže byt přitelem svině a student na to-tak dobře,tak já odletím:-)
To ten profesor musel být pak naštvaný poněvadž ten žák ho pěkně doběhl.Ale je to krásný příběh o tom jak žák někdy ukáže i třeba profesorovi tu povýšenost.
Kdybych já byl ten profesor a řekl to co řekl a žák mi odpověděl dobře tak já odletim,tak bych se začal smát poněvadž bych to bral skvělý vtip a řekl bych žákovi ty jsi mě dostal s tou mou povýšenosti
Nedivte se
tedy, že všechny bílé holubice od Vás dnes odlétají... 
