Tatínek mi praví: "Podle sebe, soudí Tebe! A ani se nezastydí!!!" 
"A Ty chceš, dítě moje milované, abych tak pyšnému egoistovi odpustil?
Víš, kolik lidí už pomluvil? A víš, kolik těžkých chvil už lidem
způsobil? Uvědomuješ si, že se tento člověk nikdy kát nebude?" 
Ano, chci, Tatínku můj milovaný, abys mu odpustil - je to můj bratr a
přítel! Vždyť i on je Tvým milovaným synem, byť dnes synem tak pyšně
sebestředným! Za Tvou milost pro něj Ti předem děkuji... 




Nejmocnější je LÁSKA, bratře a
příteli můj...
Láskyplně Vám opakuji: "Sklopte už
konečně svůj zrak před Bohem!" Děkuji Vám...
