všechny cítící bytosti byly v celem prostoru a čase našimi matkami a svelkou láskou,laskavostí nas ochranovaly.Nevědí,čeho se ve svem chováni vzdát a co si osvojit,aby si vytvořily štěstí.Bez duchovniho vedeni kráčejí v cyklickych existencích po okraji srazu velkeho utrpení.Bylo by hrozne vědět,že každy krok je přivadí bliže ke katastrofě a nestarat se o jejich blaho,nybrž jen o svou vlastni svobodu

Človíček chválí Tatínka, našeho
Živého Boha a Panovníka! Jen díky němu žije v našich srdcích živá a
oživující láska. Človíček je Tatínkovi za vše vděčný a má ho moc a
moc rád.